Partnerský portál Průmyslová ekologie minulý měsíc inicioval sérii diskusí na téma vodního hospodářství, mimo jiné se týkající také tvorby cen vody. Téma je námětem zatím posledního, pátého dílu diskuse, jehož znění přinášíme níže:

Cena vody je nejdiskutovanějším kriteriem, které je s vodním hospodářstvím spojené. Její výše je nezanedbatelná i v porovnání s evropskými měřítky. Proto se v celospolečenské diskuzi dnes budeme věnovat právě ceně. Především koncový odběratel se v některých regionech ČR podivuje nad tím, kolik ročně zaplatí za odběr. Okolo ceny se bude točit i právě vznikající legislativa, a proto jsme se odborníků zeptali: Měli bychom cenu vodného a stočného v ČR snížit? Jakou cestou?

Ondřej Beneš, VEOLIA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s.

Tato otázka je samostatnou strunou, na kterou hrají programy vybraných politických stran, napříč pravolevým spektrem. V čem se ale do značné míry tyto návrhy na „snížení“ shodují je to, že v rámci snižování zatočí se zahraničním kapitálem v oboru VaK a zajistí to, aby zisky zůstaly v ČR. Prostředkem má být jednou nový Superegulační úřad, podruhé celkový tlak na zisky, potřetí snaha znárodňovat.

Přitom je nabíledni, že nejrychlejší cestou je prostě snížit DPH z 15 % na 10 %. Druhou cestou je dále nenavyšovat náklady, spojené s výrobou a dodávkou vody, tak jak navrhovali někteří z těch, kteří nyní apelují na „snížení“. Třetí cestou (a tou nejméně příjemnou) je tlak na efektivitu společností VaK a to maximálním otevřením trhu koncesím.

Pokud má být tento tlak nahrazen stanovením cen jakýmkoliv Regulačním úřadem, tak jako tou je nyní na Slovensku, čekají celý obor (a je zcela jedno, jestli jeho municipální či privátní část) opravdu těžké časy.

Jak informuje slovenská asociace AVS Společnosti VaK na Slovensku totiž za současné regulační politiky nedokáží vytvářet ani prostředky na kofinancování staveb s dotacemi EU, natož, aby se mohly věnovat cílené obnově tak. I to může být konečný důsledek neuvážených rozhodnutí o snížení cen.

Prostor pro snížení ceny vodného a stočného tedy opravdu existuje. Ideální cestou je maximální podpora konkurenčního prostředí a snížení daní a poplatků, tedy například snížení DPH z 15 na 10 procent. V žádném případě ale nesmí kvůli snížení ceny dojít ke krácení prostředků na obnovu a rozvoj vodárenské infrastruktury.

Antonín Raizl, EY, s.r.o:

Rozhodně ne. Ceny vody v České republice nejsou vysoké s ohledem na kvalitu, která je spotřebitelům poskytována. Jedná se o uměle vyvolanou politickou debatu – cena vody by neměla být držena politicky na nízkých úrovních, protože v takovém případě musí být dotována z jiných zdrojů,což je velmi krátkozraké.

Tady bych navázal i na předchozí otázku. Infrastruktura je u nás skutečně zastaralá a snižování i pouhé fixování ceny na současné úrovni by výrazně snížilo schopnost generovat dostatečné prostředky na její obnovu. Tyto prostředky jsou pro dlouhodobé fungování vodárenství nezbytné. Jediné čeho bychom dosáhli snižováním vodného a stočného dnes by byl jejich výrazný skokový nárůst v blízké budoucnosti.

SOVAK ČR:

Jednou z hlavních výzev oboru vodovodů a kanalizací je zajištění dlouhodobé udržitelnosti a samofinancovatelnosti. V řadě případů však vlastník vodohospodářské infrastruktury má nastavenu cenovou kalkulaci se záporným kalkulačním ziskem, tedy provoz dotuje z jiných zdrojů (obecní rozpočet), či nevytváří prostředky v dostatečné výši na budoucí obnovu jím vlastněné vodohospodářské infrastruktury. V těchto případech lze očekávat do budoucna spíše nárůst, někdy i výraznější, výše plateb za vodné a stočné.

Jednou z možností snížení výše plateb za vodné a stočné je snížení daňového zatížení vody. Nejrůznější daně a odvody státu dnes tvoří 41 % ceny vodného a stočného. Tato nadměrná zátěž ze strany státu vede k růstu cen, který se ale nijak neprojevuje na zlepšeném stavu vodárenské infrastruktury nebo poskytovaných službách a běžný zákazník zcela logicky získává pocit, že platí zbytečně mnoho. Například sazba DPH ve výši 15 % patří v Evropě vůbec k těm nejvyšším.

Případné snížení výše sazby DPH se plně promítne do snížení ceny vodného a stočného. Jako další vhodný nástroj ke snížení cen vodného a stočného, který se nijak negativně neprojeví na stavu vodárenské infrastruktury a kvalitě služeb, lze doporučit odstranění výjimek, kvůli kterým nemusí některé subjekty platit stočné za odváděnou dešťovou vodu do kanalizace.

Jedná se například o vlastníky dálnic, silnic, místních a účelových komunikací a podobně. Kvůli těmto výjimkám je objem čištěné odpadní vody v ČR dvakrát vyšší než objem fakturovaného stočného, a platící spotřebitelé tak platí za jiné znečišťovatele. Odstranění těchto výjimek by mohlo vést ke snížení stočného až o třetinu.

Další díly diskuse:

Celospolečenská diskuze o vodě I.

Celospolečenská diskuze o vodě: Provozní model se zdá být efektivnější

Celospolečenská diskuze o vodě III.: Nepotřebujeme předražené Rolls-roycy, ale více škodováckých „oktávek“

Celospolečenská diskuze o vodě IV.: Cílem musí být kompatibilita technologií a sjednocování soustav

Zdroj: http://www.prumyslovaekologie.cz/, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová