Česká republika přichází o to nejcennější, co má – kvalitní půdy. Připomíná to Přerovský a hranický deník s tím, že půdu zbytečně zastavujeme ji a málo chráníme před erozí, která ochuzuje pole o ornici.

Když experti z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) zkoumali půdu na třinácti katastrálních územích Olomouckého kraje, museli ve většině případů snížit její úřední cenu. V součtu přitom nejde o žádné haléřové položky. Celková hodnota půdy klesla o více jak sedm milionů korun. Jestliže by se takto negativní trend potvrdil na celém území Olomouckého kraje, zchudl by o více než 300 milionů korun. Znehodnocení půdy, tedy zmenšení mocnosti půdního profilu a ochuzení o její nejúrodnější část, zjistil VÚMOP třeba ve Slatinkách na Prostějovsku, kde se kvalitou půdy zabýval na území o výměře 428 hektarů. Vlivem eroze zde spadla cena ze 14,55 korun za metr čtvereční na 12,99, tedy o 10 procent. Ještě hůře dopadla půda ve Stínavě na Prostějovsku, kde experti museli snížit cenu o 15 procent. Znehodnocené půdy musejí být často přeřazeny do méně hodnotných, například hnědozemě do takzvaných kambizemí.

„V roce 2016 došlo ke změně průměrné základní ceny podle vyhlášky ve 13 katastrálních územích, což představuje pouze 1,7 procenta celkového počtu katastrálních území v Olomouckém kraji. Vlivem změn došlo ke snížení celkové hodnoty, vztaženo na výměru, o víc jak sedm milionů korun, což představuje asi 1,2 procenta z celkové hodnoty zemědělské půdy v těchto 13 katastrálních územích,“ vysvětloval Vladimír Papaj z VÚMOP.

Změny kvality zemědělské půdy lze zjistit především na základě aktualizace bonitace půdy (BPEJ). Ta se ročně provádí na zanedbatelné výměře půdy, odhadem jedno procento. Kdyby se podobný trend jako ve Slatinkách, Stínavě či Domašově u Jeseníku potvrdil i u ostatních katastrálních území v Olomouckém kraji, kde činí hodnota zemědělské půdy 26,4 miliardy korun, pak by už ztráta o 1,2 procenta znamenala 316 milionu korun. „A to se celou dobu bavíme pouze o základních cenách zemědělské půdy, nikoliv o tržních cenách, které jsou násobně vyšší, nebo o ztrátě na produkčních či mimoprodukčních funkcích půdy,“ upozornil Vladimír Papaj. Podle expertů jsou čísla z Olomouckého kraje důkazem toho, jak stát nedostatečně chrání zemědělskou půdu proti erozi. „Zemědělci hospodaří způsobem, který jim umožňuje zákon a aby si neohrozili přijímání dotací. Snaží se splnil nastavená protierozní pravidla, která ale nejsou dostatečná,“ poukazoval Papaj.

Výpočty VÚMOP ukazují, že vodní erozí je ohroženo více jak 50 procent zemědělské půdy v České republice, ale ochrana je nastavena zhruba na pětinu této výměry. Přitom do budoucna vlivem nerovnoměrně rozložených srážek, četnějších přívalových dešťů, může riziko jejího znehodnocování jen narůstat. „Zemědělská půda není chráněna v takovém rozsahu, v jakém by se podle našich aktuálních informací měla chránit,“ zdůraznil Papaj.

Kvalitní půdu, základní zdroj obživy, neničí jen vodní eroze. Hektary končí každoročně pod betonem. Podle odborníků by proto stát měl upravit nástroje tak, aby investor nestavěl logistická centra na špičkové ornici za městem, ale využil například brownfield na jeho okraji. „V rámci územního plánování není ochrana zemědělské půdy dostatečně zohledňována. Nové průmyslové zóny jsou navrhovány zpravidla na nejkvalitnější půdě v okolí velkých měst, místo aby se pracovalo s dosud neobsazenými průmyslovými zónami a brownfieldy,“ poukazoval Papaj. Některé obce mají v rámci územního plánování na úkor zemědělské půdy vyčleněny nesmyslně velké plochy na výstavbu, že je nebudou schopny zastavět ani za sto let. „Vůbec se nepracuje s tím, že v některých regionech nebude obyvatel přibývat, ale spíše klesat. Bohužel se nedíváme na zemědělskou půdu jako na základní výrobní prostředek v zemědělství, ale jako na prostor, kde lze stavět,“ uzavřel odborník.

Zdroj: Přerovský a hranický deník (redakčně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová