Zejména v souvislosti s projednávanou novelou vodního zákona, který mimo jiné stanoví povinnost vyvážet obsah „bezodtokových odpadních jímek“ na čistírny odpadních vod, začíná být více než v minulosti používán pojem „žumpa“.

Žumpa (což je ona bezodtoková odpadní jímka) je izolovaná bezodtoková nádrž určená k zachycování odpadních vod z domácností. Žumpa se využívá v místech, kde není vybudován kanalizační systém, popřípadě není možné napojení na zavedenou stokovou síť. Na rozdíl od septiku musí být žumpa dokonale odizolovaná a vodotěsná, tedy nesmí žádným způsobem propouštět obsah žumpy do okolního prostředí. V drtivé většině případů bývá umístěna v zemi. Obsah musí být pravidelně kontrolován a vyvážen fekálními vozy do čistírny odpadních vod, zatím se ale také může využít jako hnojivo. To ovšem již po přijetí a účinnosti vodního zákona již možné nebude.

Odpadní voda z domácnosti protéká za pomoci spádové odpadní kanalizace objektu dovnitř žump. Pro přípojku do žumpy je nutné použít minimální sklon 2,5 % na 1 metr odpadní trubky. Pro výrobu žumpy je nejčastěji využívána kombinace železa a betonu, v poslední době je dalším využívaným materiálem plast. Hlavní výhodou plastové žumpy je její váha, ovšem v případě, že plastová žumpa bude umístěna v zemi s výskytem spodních vod, musí se obezdít a připevnit tak, aby spodní voda žumpu nevynášela na povrch. Žumpy se vyrábějí ve více druzích (jednokomorové, dvoukomorové, tříkomorové) a několika objemech. Vícekomorové žumpy jsou využívány pro tzv. septik.

Při výběru objemu žumpy třeba dbát na tři základní faktory a to počet lidí, který budou žumpu využívat, průměrná denní spotřeba vody v litrech na jednoho člověka a interval, ve kterém chcete žumpu vyvážet. Aby bylo možné vypočítat potřebný objem žumpy je nutné tyto tři faktory vynásobit, čímž se stanoví, kolik litrů by měla žumpa minimálně mít.

Naše voda dle wikipedia, ilustrační foto (fekální vůz) archiv Naše voda