Vláda dnes schválila klíčový dokument pro další směřování environmentální politiky na národní a regionální úrovni – Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Informovala o tom mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Takzvaná Adaptační strategie ČR vychází z pozorovaných změn klimatu na globální, evropské i národní úrovni a prezentuje předpoklady dalšího vývoje klimatu, včetně pravděpodobných dopadů na území ČR. K nim patří extrémní výkyvy počasí jako přívalové deště nebo dlouhodobé sucho. „Jsem rád, že vláda dnes schválila klíčovou strategii v oblasti adaptace na změnu klimatu, která se zvláště v ČR projevuje v podobě extrémních teplot, sucha nebo naopak přívalových dešťů a povodní. Před Ministerstvem životního prostředí (MŽP) teď stojí úkol zpracovat takzvaný Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Ten bude formulovat již konkrétní opatření určená k realizaci, včetně výše finančních nároků, které by měly jednotlivé rezorty každoročně v průběhu příštích pěti let vyčlenit ze svých rozpočtových kapitol, a do 31. 12. 2016 jej předložíme vládě,“ řekl ministr Richard Brabec.

Materiál, který připravilo MŽP společně s meteorology, vědci a dalšími úřady, se dotýká zejména osmi rezortů. Identifikuje prioritní oblasti hospodářství a životního prostředí, které dopady změny klimatu zasáhnou nejvíce, a shrnuje vhodná adaptační opatření. Pokud Evropa k takovým opatřením nesáhne, hrozí jí dle odhadů likvidace škod způsobených změnou klimatu, která bude stát až 250 miliard eur ročně. Proto se počítá s tím, že EU na adaptační opatření do šesti let přidá minimálně 20 procent svého rozpočtu.„Strategie shrnuje nezpochybnitelné změny klimatu na globální, evropské a národní úrovni. Prezentuje další vývoj klimatu a předpokládané dopady na území ČR. Jeden z nich zažíváme letos, a tím je katastrofální sucho. Na nás je proto diametrálně změnit přístup k využívání přírodních zdrojů od, řekněme, živelného k udržitelnému. V tomto se změny budou týkat zejména využívání zemědělské a lesní půdy,“ dodává náměstek ministra Vladimír Dolejský.

Prioritními oblastmi, na které se strategie zaměřuje, jsou zemědělství, lesní hospodářství, vodní režim v krajině a vodní hospodářství, biodiverzita a ekosystémové služby, urbanizovaná krajina, průmysl a energetika, doprava, cestovní ruch, lidské zdraví, hygiena a mimořádné události, ochrana obyvatelstva a životního prostředí.

V Česku by se měla do roku 2030 podle odborných prognóz zvýšit průměrná roční teplota vzduchu zhruba o jeden stupeň Celsia. V nejteplejších oblastech se pravděpodobně posune začátek hlavního vegetačního období na začátek března a konec až do závěru října. Vyšší teploty vzduchu dovolí dřívější setí a následně ovlivní růst a především vývoj plodin. Uspíší se tak i doba zrání. Strategie proto v oblasti zemědělství počítá například se systémovými změnami, které přispějí k zadržování vody v krajině.
V oblasti cestovního ruchu materiál navrhuje například pobízet návštěvníky turistických destinací k upřednostňování aktivit a zařízení, které jsou šetrné k životnímu prostředí. U projektování staveb a dopravních konstrukcí doporučuje mimo jiné zohlednit důsledky změny klimatu, extrémní výkyvy teplot a odvod přívalových vod. Strategie počítá i se zastíněním komunikací dřevinami a křovinami nebo s optimalizací teplot v dopravních prostředcích s ohledem na spotřebu energie.
MŽP vedle takzvané adaptační strategie zpracovalo také souhrn opatření proti suchu, který vláda schválila letos v červenci.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová