Na poslední říjnový den připadá konec hydrologického roku, tedy hydrologický silvestr. Připomíná to Jana Kučerová z útvaru vnějších vztahů a marketingu státního podniku Povodí Moravy.

Hydrologický rok je stanoven tak, aby všechny spadlé srážky v témže roce také odtekly. Jeho stanovení na přelom října a listopadu tedy úzce souvisí s možným výskytem sněhových srážek – od 1. listopadu již mohou srážky zůstat ležet na zemském povrchu s tím, že roztají a odtečou až další rok na jaře. Před sto lety začínal hydrologický rok až 1. prosince, ale klima se prokazatelně mění a ochlazení přichází už dříve. Končící hydrologický rok 2016 se vyznačoval zejména velice nerovnoměrným rozložení srážek v čase a prostoru. „V průběhu roku jsme se několikrát setkali s výraznými srážkovými obdobími, kdy vydatné srážky významně navyšovaly průměry srážek a poté následovalo opět delší časové období beze srážek,“ říká generální ředitel Povodí Moravy Jan Hodovský a dodává „kolísavé byly tak i stavy vodních toků, jejichž hladiny po většinu roku kolísají v závislosti na aktuálních srážkách“. Nerovnoměrnému rozložení srážek v prostoru odpovídaly  stavy podzemních vod, které byly na různých místech různé – někde průměrné, jinde podprůměrné. Jak tedy probíhal hydrologický rok v Povodí Moravy?

Zima byla až do konce ledna suchá

Pro celý rok je z hlediska vodních zásob velice důležitá zásoba vody ve sněhu a množství srážek v jarním období, ze kterých se doplňuje voda v půdě, v podzemí i ve vodních nádržích. Po extrémně suchém roce 2015 zůstávaly průtoky ve vodních tocích i v zimním období (v porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry) podprůměrné. Vzhledem k velmi mírné zimě měla významná vodní díla zaklesnutou hladinu. Například na konci ledna mělo VD Vranov hladinu o 3 m pod maximální zásobní hladinou, VD Vír mělo hladinu zaklesnutou dokonce o více než 10 m. Díky tání a především srážkové činnosti, která byla v únoru a březnu nad normálem, se průtoky v tocích zvyšovaly a na jaře již byly zásobní prostory vodních děl ve správě PM naplněny.

Letní přívalové povodně

Během léta se několikrát vyskytly velmi vydatné deště způsobené především přechodem bouřkových pásem. Vlivem těchto srážek došlo na mnoha místech k přívalovým povodním, dvě významnější epizody se staly na přelomu července a srpna. Tou první byly vydatné deště v oblasti Jemnice dne 27. 7. 2016, kde v důsledku vydatných srážek se v nočních hodinách protrhl Návesní rybník v obci Slavíkovice, a voda zaplavila nemovitost pod tímto rybníkem. Šířka trhliny byla cca 5 m. Druhá povodňová epizoda proběhla ve dnech 31. 7. – 1. 8. 2016, nejvyšší úhrny byly naměřeny ve Zlínském kraji, konkrétně v okolí Zlína. Na vodní nádrži Fryšták spadlo za cca dvě hodiny cca 76 mm, úhrny za 6 hod byly 50 – 90 mm. Nejvyšší denní úhrn byl na Fryštáku 106,7 mm.

Vodní nádrže ukázaly svůj význam

Za přívalových povodní se opět velmi pozitivně projevil vliv vodních nádrží, které zvýšené přítoky ztransformovaly. Na Bystřičce a Fryštáku došlo během povodně k určitému zvýšení odtoků, na nádrži Slušovice byl po celou dobu povodně ponechán minimální odtok z důvodu prudkých nárůstů průtoků na přítocích Dřevnice a tím k odlehčení již zasaženého území povodňovými přítoky. Velmi zjednodušeně lze říci, že díky nádržím Fryšták a Slušovice nebyl v profilu Dřevnice ve Zlíně dosažen stupeň povodňové aktivity. Povodňová epizoda dokládá význam vodních nádrží při zvládání obou hydrologických extrémů – sucha i povodní.

Naše voda, ilustrační foto Povodí Moravy (protržený rybník Návesný)