Přestože nezačal ještě ani astronomický podzim, je potřeba již v současné době myslet na zazimování zahradních jezírek. To musí být provedeno dříve, než rtuť teploměru klesne pod bod mrazu.

Je hodně způsobů, záleží na tom, jaký typ jezírka okrašluje vaši zahradu, zda v něm chováte okrasné rybičky či želvy, kolik a jakých rostlin v jezírku máte anebo také jak je hluboké. Pokud vlastníte jezírko bez rostlin a živočichů, je nejlepší je prostě vyjmout veškerá čerpadla, svítidla a další podobné komponenty a nádržku před zimou vypustit. Poté ji naplníme listím či například pískem nebo rašelinou a zakryjeme.  Pokud v jezírku pěstujete rostliny či živočichy, bude to složitější. Okrasnou nádržku je třeba ze všeho nejdřív pořádně vyčistit, tedy zbavit ji všech nečistot, jako je například spadané listí či mrtví živočichové nebo hmyz. Důležité je odstranit také organické usazeniny ze dna, jinak se stanou zdrojem toxických plynů, které by mohly otrávit živočichy, které necháte v jezírku přezimovat. Z mělčích jezírek je však třeba odstranit všechny rostliny i živočichy, nelze totiž zaručit, že jezírko nepromrzne až ke dnu.

Pokud máte jezírko hlubší, pak rostliny, které snesou podmínky nadcházejícího ročního období, je třeba sestříhat a ideálně umístit do hlubších částí jezírka. Rostliny citlivé na chlad se musí samozřejmě uložit do prostředí pro ně příznivějšího, například sklepa, podkroví či garáže. Doporučuje se, aby k nim pronikalo jen slabé světlo. Pak je třeba se rozhodnout, zda ponecháte v jezírku ryby či želvy, avšak pouze ty druhy, které žijí v podobných klimatických podmínkách, jako jsou v České republice. Měly by zůstávat výhradně v nádržích, zapuštěných do země a to s hloubkou nad 1m. V této hloubce neklesá teplota pod bod mrazu a zajistí tak bezpečné přežití těmto vodním tvorů. Ti při klesající teplotě zpomalí svůj metabolismus a upadají do podobného letargického stavu, jakému se u zvířat říká „zimní spánek“. Musíme jim však zabezpečit přísun vzduchu a to tak, že nesmíme dopustit, aby hladina jezírka zamrzla souvislou vrstvou ledu. Existuje řada způsobů, jak toho docílit. Pokud pěstujete v jezírku rostliny s dutými stonky, které na zimu zasychají, neodřezávejte je. Led kolem nich nebude tak silný, aby nemohl umožnit unikání škodlivých plynů a stejně tak tyto zplodiny unikají i zmíněnými stonky. Na hladinu můžeme umístit větvičky, dřívka, slámu a podobně, abychom zamezili zamrznutí hladiny. Pokud k tomu přece jenom dojde, musíme led narušit, abychom zajistili živočichům přívod kyslíku a umožnili odchod plynů. Pozor na způsob, kterým led prorazíme. U tenčí vrstvy to není problém, u silnější vrstvy se musíme vyvarovat hrubému prorážení, je lepší použít například teplo. Nejenom, že otřesy a hluk rozhodně nesvědčí živočichům u dna, ale můžeme také poškodit nádržku. Otvor pak musíme udržovat trvale nezamrzlý.

Co s živočichy, kteří jsou teplomilní a venku přes zimu prostě zůstat nemohou? Rozhodně je nepřemisťujme tak, že je vytáhneme z vody v jezírku a dáme rovnou do přezimovací nádržky. Utrpěly by šok, na který by mohly uhynout. Musíme jim dopřát aklimatizaci a to nejlépe tak, že je vylovíme a umístíme do nádržky s vodou původní z jezírka. Tu dáme do místnosti, kde se bude pomalu ohřívat na teplotu pro ten či onen druh rybek či želv vyhovující. Možné je také vzít rybky do sáčku s vodou z jezírka a ten ponořit do nádoby s vodou, kam je chceme umístit, dokud se teploty vod nevyrovnají.

Naše voda – Magdalena Machová, foto Naše voda – Nina Havlová