Lidi víc zajímá, jaké pijí pivo, a nepůsobí na ně už tolik marketingové kampaně. Píší o tom Lidové noviny s odkazem na poslední průzkum agentury GfK, který potvrdil, že v nákupu domácností klesá zájem o značky velkých pivovarů.

Češi loni poněkud omezili spotřebu piva. Přestože vzrostl počet kupujících, celkové nakoupené množství kleslo oproti roku 2012 o tři procenta. Odbyt klesl u čtyř největších pivovarů, ale naopak mírný nárůst zaznamenali někteří střední a menší producenti. Vyplývá to z šetření agentury GfK, která se zabývá výzkumem trhu a v tomto případě vyhodnocuje údaje ze vzorku dvou tisíc domácností. Sleduje nákupy podle jednotlivých pivních značek a druhů v obchodech a řetězcích, respektive všude mimo restaurace a obchody.

Množství kupujících meziročně vzrostlo, pivo si loni podle GfK alespoň jedenkrát koupilo 92 procent českých domácností. Objevilo se ale víc příležitostných konzumentů, takže se meziročně o šest litrů snížila celková spotřeba piva na jednu domácnost na 134 litrů.

„Český trh je ovládán třemi až čtyřmi velkými hráči, u nichž vidíme v objemu mírné oslabení pozice v nákupním košíku, což se ale netýká Pivovarů Staropramen. V konečném žebříčku výrobců nenastaly žádné výrazné změny, stále s naprostým přehledem má ve spotřebě domácností největší podíl Plzeňský Prazdroj, následovaný Pivovary Staropramen, dále skupina Heineken a na čtvrtém místě je Budějovický Budvar,“ uvedla pro LN Vladimíra Šebková z agentury GfK. V nákupech domácností pak podle ní mírně posilují někteří lokální hráči jako například Pivovar Svijany, PMS Přerov či Pivovary Lobkowicz.

Samy pivovary, až na výjimky, dosud své prodejní výsledky za loňský rok, a tedy ani domácí prodeje, nezveřejnily. Jejich odbyt je ovlivněn také exportem a prodejem točeného piva v hospodách. Nákupy „na doma“ však už představují víc než polovinu spotřeby, lidé víc nakupují lahvové než točené pivo, a výsledky průzkumu GfK tedy vypovídají o celkovému trendu v Česku.

Výzkumná agentura nezveřejnila konkrétní čísla, o kolik procent klesl v nákupech domácností objem čtyř největších pivovarů a o kolik naopak vzrostl odbyt těch menších. Podle informací LN se však snížil prodej značek čtyř největších hráčů v maloobchodní síti víc jak dvojnásobně oproti poklesu celkového prodeje piva.

Odborníky na pivovarnický trh tyto údaje nijak nepřekvapují. „Odpovídá to realitě. Souvisí s tím i příklad lídra Plzeňského Prazdroje, jehož podíl na domácím trhu výrazně klesl oproti období před krizí. Lidi víc zajímá, co kupují, a nepůsobí na ně už tolik různé marketingové kampaně,“ říká degustátor a odborník na ekonomiku pivovarů z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier. Zákazníci nejen v případě piva stále víc preferují regionální výrobky. „To je nevýhoda těch velkých pivovarů. I kdyby přišly na trh se sebelepším pivem, bude k nim část spotřebitelů skeptická,“ myslí si Maier.

V nákupech českých domácností si pohoršil i ryze český Budějovický Budvar, přestože loni dosáhl historicky rekordního objemu produkce – 1,4 milionu hektolitrů. Víc než polovina z toho jde ale na export. Doma prodaných téměř 700 tisíc hektolitrů se u tohoto zavedeného národního podniku však už příliš neliší od více než 600 tisíc hektolitrů, které loni a převážně v Česku prodal strmě rostoucí regionální Pivovar Svijany.

Výzkum zahrnuje i nákupy, které lidé uskutečnili v minipivovarech. Ty nabízejí nejen točená piva, ale stále častěji i v PET lahvích, případně i klasickém skle. Podíl minipivovarů na celkové pivní produkci stále tvoří necelé procento, ale loni jejich počet rekordně vzrostl o 49 na současných 213. „Jedná se v podstatě o takovou rukodělnou výrobu a o ni je stále větší zájem. Podobně jako to platí třeba u pekařů nebo řezníků. Je to v podstatě taková reakce spotřebitelů na rostoucí industrializaci,“ tvrdí šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Zdroj: Lidové noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová