Zemědělci, kteří využívají dotace EU, si stěžují na náročné papírování a kontroly. Připomíná to portál businessinfo.cz., s tím, že Evropská komise proto zkoumá možnost využití moderních technologií a satelitů, které by mohly pomoci jak farmářům, tak i úřadům.

V současné době jsou totiž zemědělci kontrolováni osobními inspekcemi. Ty by ale mohl být v následujících letech postupně nahrazovány moderními technologiemi, a to dokonce těmi vesmírnými. Komise v této souvislosti hovoří zejména o družicích Sentinel, které jsou součástí evropského programu pozorování planety Země známého jako Copernicus. „Klasické inspekce přímo na místě mohou být v blízké budoucnosti zcela nahrazeny monitorováním pozemků prostřednictvím dat ze Sentinelu,“ uvádí Komise pro EurActiv.com. Program Copernicus byl původně navržen proto, aby podporoval plnění evropských politik včetně té zemědělské. Je tedy schopen sbírat data o půdě, krajině a přírodním bohatství, a přispívá tím takzvanému preciznímu zemědělství.

Precizní zemědělství spočívá v tom, že za pomoci moderních technologií jsou zkoumány vlastnosti zemědělského pozemku. Z nových poznatků pak mohou zemědělci lépe určit, kdy a kde přesně mají sázet určité druhy plodiny, či jak často je zavlažovat a hnojit, aby ušetřili prostředky i čas. Spojení vesmírných satelitů se zemědělstvím sice může budit u tradičních farmářů nedůvěru, podle Milana Kroulíka z Centra precizního zemědělství je však Česká republika pro zavádění moderních technologií velmi vhodná. „Zemědělci jsou dnes vystaveni kontrolám, musejí vypisovat dokumenty a vše dokazovat. Precizní zemědělství se svými senzory a technologiemi by jim mělo tuto administrativu ulehčit,“ vysvětluje EurActivu odborník na moderní zemědělské technologie.

České zemědělské podniky jsou přitom mnohem rozsáhlejší, než kdekoli jinde v Evropě. Větší výměra polí pak znamená i více úspor a zisků, které mohou moderní technologie zemědělcům přinést. Kroulík však upozorňuje, že precizní zemědělství stále čelí několika administrativním problémům. Jedná se zejména o slabou výměnu dat a jejich zpracovávání, kde musí výzkumná centra ještě pracovat.

Satelitní monitorování pozemků však není jedinou výhodou, kterou moderní technologie do zemědělství přináší. Precizní zemědělství totiž podle jeho podporovatelů umožňuje vypěstovat více plodin z méně zdrojů, a tím i snížit dopad zemědělské činnosti na životní prostředí. Ochrana přírody je tedy jedním z dalších motivů, proč Evropská komise precizní zemědělství podporuje a chce jej zahrnout do nové společné zemědělské politiky po roce 2020. „S pomocí dat, senzorů a umělé inteligence můžeme efektivněji využívat vodu. Pomůže to farmářům zvýšit ekonomické zisky i přínos životnímu prostředí,“ říká eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan. Hogan také chystá spustit volně přístupnou internetovou platformu, která poskytne zemědělcům detailní informace o růstu a stavu jejich plodin. Pomůže jim to nejen účinněji používat vodu, ale také hnojiva.

Kritici precizního zemědělství ale namítají, že moderní technologie jsou dostupné pouze velkým podnikům, a nikoli drobným živnostníkům. Třetina evropských zemědělců je navíc starších 65 let a nemají dostatečné digitální znalosti, aby systémy mohli začít používat. Jak ale zdůrazňuje české Centrum precizního zemědělství, které přispívá do vývoje moderních technologií v Evropě, mobilní a výpočetní technika může nalákat k zemědělství mladé lidi. Generační problém se totiž týká i Česka, kde lidé mladší 35 let tvoří jen 4,6 % z celkového počtu zemědělských podnikatelů.

www.businessinfo.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová