Čeští politici v poslední době s oblibou srovnávají české a izraelské vodárenství. Jaká jsou skutečná fakta, o tom vyšel přehledný článek v časopisu Sovak, který vydává Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, jehož část nyní zájemcům nabízíme.

Velkou část Izraele tvoří poušť. Asi každého hned napadne, že by Izraelci měli vodou šetřit a spotřebovat méně vody než obyvatelé středu Evropy. Opak je však pravdou. „Celková spotřeba vody na jednoho obyvatele je v Izraeli nepoměrně vyšší než v ČR,“ uvádí Filip Wanner ze Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR). Roční spotřeba vody v Izraeli dosahuje až 87 m3/ obyvatele, zatímco v ČR 31 m3/obyvatele. Izraelci tak spotřebují až o 170 % více vody než v ČR.

Když přírodní zdroje nestačí
Z přírodních zdrojů mohou Izraelci využívat 1,17 miliardy m3 vody ročně, celková roční spotřeba přitom už dnes dosahuje téměř 2,2 mld. m3 a do budoucna bude vzhledem k populační expanzi dále narůstat. V Izraeli v současné době žije 8,3 milionu obyvatel, tedy méně než v České republice. Zatímco v ČR ale počet obyvatel víceméně stagnuje, v Izraeli se za posledních 26 let téměř zdvojnásobil. Jak tuto situaci řešit? Izraelci se rozhodli pro odsolování mořské vody a opětovné využívání vyčištěných odpadních vod. Možná poněkud překvapivě považují zachycování srážek za nákladnou a nehygienickou cestu doplňování zásob vody.

Stát spolupracuje s komerčními společnostmi
„V případě odsolovacích zařízení Izrael v posledních letech vybudoval, buduje či plánuje vybudovat odsolovací zařízení o kapacitě 637 milionů m3. Téměř všechny nové odsolovací úpravny vod jsou financovány a provozovány soukromými společnostmi a bankami, jako jsou například IDE Technologies či Veolia,“ upřesňuje Filip Wanner. Doplňme, že Izrael s privátními společnostmi spolupracuje na bázi PPP modelu (Public Private Partnership – partnerství veřejného a soukromého sektoru), který je ve vodárenství využívaný i v České republice. Dalším způsobem, jak stát řeší nedostatek přírodních zdrojů, je masivní využívání vyčištěných odpadních vod v zemědělství. Ve výsledku tak Izraelci ročně zaplatí za vodu mnohem víc než lidé v ČR.

Stát výrazně dotuje investice i provoz
Specifikem izraelského vodohospodářství je také silná role státu. „V letech 2000 až 2010 směřovalo do vodohospodářství v přepočtu ročněvíce než sedm miliard korun ze státního rozpočtu, v roce 2004 pak dokonce 15 miliard,“ připomíná Filip Wanner. Cena vody v Izraeli tak neodráží všechny náklady na její výrobu, velká část investic a dokonce i provozních nákladů je dotována ze státního rozpočtu.

Jak se stanovuje cena vody?
Cena vody je v Izraeli určována národním vodoprávním úřadem jednotnou sazbou bez ohledu na skutečné náklady v dané lokalitě. U domácností je pro prvních 3,5 m3 vody na osobu a měsíc kalkulována cena dle tzv. nízkého tarifu, vše nad touto hranici je zpoplatněno dle vysokého tarifu. V roce 2017 tak Izraelci platili za prvních 3,5 m3 v přepočtu 45,95 Kc/m3 a dále pak 73,96 Kc/m3. Zvýhodněnou sazbu platí pouze domácnosti. Pro obchod, služby nebo veřejné služby atd. je uplatněn výhradně vysoký tarif. Průměrná cena vody v Izraeli tak dosahuje 64,65 Kc/m3 včetně 17 % DPH.

Zdroj: časopis SOVAK, ilustrační foto: (zavlažování pouště v Izraeli) publikace Budiž voda

Celý článek na:

http://www.faktaovode.cz/clanek/plati-izraelci-za-vodu-mene-nezcesi-1