„Při plánování oprav jsme využili nejnovější poznatky o tom, jak bobři žijí a jak jim zamezit ve škodách, které mohou způsobovat. Bobrům jsme samozřejmě ponechali životní prostor, do zadní části rybníka nebylo vůbec zasahováno,“ řekl Myslík.

Klamač je jakási klec postavená kolem požeráku rybníka. Bobr staví hráze, aby udržel vysoku hladinu rybníka. Instinktivně mu proto vadí místo s nejsilnějším prouděním, kudy voda z rybníka odtéká. Klamač zasahuje na Okrouhlíku směrem do rybníka asi tři metry od požeráku, takže bobr nevnímá silný proud a necítí potřebu stavět tam hráz.

Oprava hráze a výstavba klamače stála asi 2,4 milionu korun. Kromě klamače je hráz nově obložená kameny. Bobr se přes ně už do hráze nedostane a nebude ji dál provrtávat svými únikovými norami a úkryty.

V Plzeňském kraji se bobři rozšiřují právě z Českého lesa, po řekách se dostali až k Plzni a dál směrem k Praze. Přírodní rezervace Postřekovské rybníky není součástí CHKO Český les, rybníky jsou ale význačným hnízdištěm a oddechovou lokalitou na tahu ohrožených druhů ptáků.

Dalším místem, kde se podle Myslíka v kraji uvažuje o stavbách klamačů, je přírodní památka Kolowratův rybník nedaleko Přimdy na Tachovsku. I tam bobři poškodili hráz rybníka. Pokud by se hráz narušila a voda vytekla, zaplavila by území a zničila by populaci kriticky ohrožené masožravé rostliny rosnatky prostřední, nejvzácnější z rosnatek v Česku.

Podle Karoliny Šulové z AOPK je aktuální odhad početnosti bobří populace v ČR asi 6000 zvířat, z toho asi dvě třetiny zvířat žijí na Moravě. Bobři stále patří mezi zvláště chráněné druhy. Přes 40 let je populace bobrů v Česku na vzestupu.