Letošní rok je zatím druhý nejchudší na deště za 58 let měření. Informuje o tom zpravodajství ČTK s tím, že od ledna do července spadlo v Česku v průměru 293 milimetrů srážek, tedy 293 litrů vody na metr čtvereční, což je nejnižší úhrn od roku 1961.

Hůře na tom byl jen rok 2015, kdy za stejné období napršelo a nasněžilo 286 milimetrů. Rekordní minima ale hlásí kraje Liberecký, Pardubický, Královéhradecký a Zlínský. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebooku.

„Za období od 1. ledna do 31. července 2018 spadlo v průměru na území ČR 293 mm srážek, což činí 72 procent dlouhodobého průměru 1981 – 2010 a jedná se o druhý nejnižší srážkový úhrn za uvedené období od roku 1961,“ uvedli meteorologové. Nejméně srážek letos do konce července spadlo v Libereckém kraji a Pardubickém kraji, kde ČHMÚ naměřil shodně 59 procent dlouhodobého průměru. Naopak nejlépe na tom je Jihočeský kraj, kde ve srovnání s normálem spadlo 85 procent.

Letošní rok je prozatím v Česku jedním z nejteplejších v historii měření a podle meteorologů bude možná i nejteplejším. Nízké srážkové úhrny doprovázely často nadprůměrné teploty. Od začátku roku byly všechny měsíce s výjimkou února a března teplé až mimořádně teplé. Duben i květen byly nejteplejší za posledních 58 let, červen byl pátý nejteplejší, červenec sedmý a srpen třetí nejteplejší od roku 1961.

Vědecký tým InterSucho v srpnu oznámil, že letošní maximální sucho bylo dosaženo 22. srpna, kdy bylo suchem postiženo 94 procent území Česka. Podle aktuálních údajů meteorologů spadlo za poslední týden do 2. září v Česku 34 milimetrů srážek, což odpovídá 201 procentům normálu. Vlhkost půdy se v daném týdnu na celém území republiky zvýšila. „Ve vrstvě 0 – 100 cm a v severní polovině Čech i ve vrstvě 0 – 40 cm šlo o mírné zlepšení, na ostatním území došlo ve vrstvě 0 – 40 cm ke zvýšení výraznému,“ uvádí ČHMÚ na webu.

Sucho letos způsobilo značné škody v zemědělství, které Agrární komora ČR odhaduje na devět až 11 miliard korun. Podle analytiků tak zdraží některé potraviny, zvýší se náklady měst a obcí na vodu, sucho přispěje i ke zvýšení cen elektřiny. Celkové dopady na ekonomiku ale podle nich nebudou velké, sucho však začíná být vážnější problém než povodně.

Na úřadu vlády se koncem srpna poprvé sešla národní platforma odborníků na boj se suchem, ve které jsou zastoupena ministerstva životního prostředí, zemědělství a místního rozvoje. Jednání se také zúčastnili například ředitel ČHMÚ Mark Rieder a hydrolog Bohumír Janský. Koalice má v plánu scházet se minimálně jednou za dva měsíce, případně i častěji. Třeba MŽP pracuje na několika projektech, které jsou pro boj se suchem důležité. Patří mezi ně například vznik systému HAMR, který od roku 2020 pomůže předpovídat stav a vývoj sucha až na dva měsíce dopředu.

Úhrn srážek od ledna do července 2018 v procentech normálu 1981-2010:

Zdroj: ČHMÚ

ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová