Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) na setkání s novináři tento týden prezentovalo svůj postoj k připravované novele nařízení vlády týkající se vypouštění odpadních vod. Oficiální, právně podložené stanovisko SOVAK ČR nyní zveřejňujeme.

Stávající nařízení vlády č. 61/2003 Sb. je vydáno k provedení určitých ustanovení zák. č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon). Pověření pro stanovení dosažitelných hodnot koncentrací a účinností pro jednotlivé ukazatele znečištění při použití nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování městských odpadních vod je obsaženo v § 38 odst. 8 tohoto zákona, který stanoví:

„(8) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty jejich množství a znečištění. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán

– ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku,

– normami environmentální kvality,

– ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod,

– ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a

– náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které stanoví vláda nařízením. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda nařízením.“.

Vláda ČR je tedy povinna prováděcím předpisem (nařízením) stanovit mimo jiné specifikace nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití v podobě, která odpovídá současné (číselné) podobě Přílohy č. 7 stávajícího nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Tuto povinnost jí ukládá zákonodárce a je takto zakotvena v zákoně o vodách.

Čl. 78 ústavního zákona č.1/1993 Sb., Ústava ČR, stanoví: „K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.“

Zákonodárce vládě stanovil mj. povinnost specifikovat nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínky jejich použití. V žádném případě tak neurčil, aby se otázka vyhodnocení nejlepší dostupné technologie stala předmětem správního uvážení jednotlivých vodoprávních úřadů, které se budou touto věcí zabývat.

Navržená varianta nařízení vlády, která obsahuje pouze slovní popisy, je tedy zcela mimo meze zákona, je nezákonná a jako taková při přezkoumání správním soudem v rámci správního soudnictví nemůže obstát. Opíráme se o judikát Vrchního soudu v Praze, který se týká nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb., kterým se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod – 7 A 82/95-34 ze dne 23.10.1998:

„Nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb., kterým se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod,*) nad rámec mezí dovolaného výslovného zmocnění v § 23 odst. 2 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, založilo také pravomoc státního orgánu rozhodnout o výjimce, a to i contra legem (např. § 2 odst. 3, 4 cit. nařízení). Přestože vláda není ústavně závislá na výslovné delegaci zákonem (a nemusí mít tedy výslovné zákonné zmocnění k vydání nařízení k provedení zákona na rozdíl od ministerstev, čl. 78 a 79 odst. 3 Ústavy), je-li takové zmocnění zákonem dáno, je třeba pohybovat se v jeho mezích; jinak musí i vláda výslovně stanovit, že nařízením se provádí i další ustanovení zákona nebo zákonů.“

V tomto případě Vrchní soud shledal, že ačkoliv výslovné zmocnění v zákoně nezakládalo zvláštní pravomoc státního orgánu rozhodnout o výjimce, nařízení vlády takovou pravomoc založilo. Následně pak zrušil napadené rozhodnutí Ministerstva životního prostředí i rozhodnutí orgánu 1.stupně (Okresního úřadu v Třebíči). Existuje tak jasná analogie s navrženým nařízením vlády, které nahrazuje nařízení vlády č. 61/2003 Sb. – zákon ukládá, aby vláda v nařízení specifikovala přesně (a tedy nikoliv obecným slovním popisem) nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínky jejich použití. Předkladatel – ministerstvo životního prostředí – však zamýšlí novelou tohoto nařízení specifikaci obsaženou především v tabulce č. 7 vypustit a specifikaci ponechat na správním uvážení vodoprávního úřadu. Takový postup je odporující zákonu a do budoucna napadnutelný ve správním soudnictví. V případě, že vláda ČR takové nařízení vydá, bude nezákonné a rozhodnutí správních úřadů vydaná podle této novely bude možno úspěšně napadat u správních soudů.

Sdružení SOVAK ČR je dobrovolným, neziskovým zájmovým sdružením v oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu a sdružuje subjekty, jejichž hlavním předmětem činnosti je zajišťování zásobování vodou nebo odvádění a čištění či jiné zneškodňování odpadních vod, a to jak z hlediska provozování a spravování, tak z hlediska vlastnictví, rozvoje a výstavby. V současné době má SOVAK ČR 113 řádných členů a 139 členů mimořádných. Členové SOVAK ČR zásobují kvalitní pitnou vodou přes 9 mil. obyvatel a odvádějí a čistí odpadní vody pro více jak 8 mil. obyvatel v České republice.

Ing. Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR (na ilustračním snímku), za technickou správnost odpovídá: Ing. Ondřej Beneš, člen představenstva SOVAK ČR

Zdroj: SOVAK ČR, foto Naše voda – Nina Havlová