Podobně jako z letokruhů na pařezech stromů lze také z šupin ryb vyčíst údaje nejen o stáří ryb, ale i o charakteru prostředí, ve kterém ryby žily. Uvádí to Facebooková verze portálu Naše voda.

Pomalejší růst v zimním období a rychlejší růst v teplém období – tato různorodost růstu se odráží nejen ve stavbě kostí, sluchových kaménků – otolitů, v plochých kostech žaberních a skřelových, ale i v šupinách ryb. Hustší kruhy na šupinách ryb se přitom tvoří v období zpomaleného růstu a kruhy postavené dál od sebe jsou z období rychlého růstu. Sečtením úzkých zón zjistíme věk ryby (na ilustračním obrázku je ryba stará dva roky). Podobnost s letokruhy stromů je evidentní.

Již v roce 1684 byl tento poznatek písemně zaznamenán, lidé si již dávno dali dohromady souvislost věku a kruhů na šupině. Jak se ale určí věk ryb, které šupiny nemají? Jak jsme již v úvodu článku psali, věk se nejčastěji určuje podle sluchových kaménků – otolitů. U takového mníka jednovousého bychom věk jinak nedokázali ani určit. Bez umrtvení ryby ovšem nelze věk podle otolitů zjistit. Je třeba otevřít lebku, jinak se ke kaménkům nedostaneme. U ryb, jako jsou například žraloci a jeseteři, nelze určit stáří nejen podle šupin, ale ani podle otolitů. Věk lze ale určit po odebrání hrudního paprsku a hřbetní ploutve. V příčném řezu tak rozšifrujeme věk ryby. U jiných ryb (síhovitých) slouží k identifikaci věku skřele nebo hřbetní obratel.

Určování věku podle šupiny je ale nejčastější, šupina je„čitelná“ i při uchování několika desítek let i staletí a je čitelná i z nahnilé nebo rozkládající se ryby. Totéž neplatí o kostech nebo otolitech, v nahnilé nebo nasolené rybě se rozpadají a určení věku ryby není v podstatěmožné.

Jak se ale určuje věk podle šupiny u ryb, které mají teplo po celý rok a nestřídá se studené období s teplým? Je to jednoduché. Ryby, které žijí v teple celoročně, vytvářejí totiž letokruhy také. V ročním období se u nich střídá složení potravy, které je způsobeno nejen případnou migrací, ale zvlášť v období výtěrů. To vše lze na „letokruzích“ přečíst. Šupina nám i prozradí, kdy ryba měla více živočišné potravy v letech více chladných a deštivých (kdy létá více hmyzu) a kdy méně v letech horkých a suchých, kdy byla nucena jíst více potravy rostlinné. Profesionálním studiem šupiny je tak možné získat opravdu cenné informace o růstu ryb z předchozích let jejich života.

Pro každou rybu totiž struktura šupin charakteristická, dlouho se uchovává i v půdě a je téměř neměnná v žaludcích ptáků a savců. Je tak možné provádět výzkumy ryb, které se vyskytovaly před sty a tisíci lety. Nálezy v„kuchyních“ dávných lidí a ve středověkých městech lze zjistit, co tehdy nejraději lidé jedli za ryby, a jaké druhy ryb se vyskytovaly ve vodách v okolí jejich bydliště. Podle šupin z minulosti lze také dešifrovat změny tehdejšího klimatu.

Facebook Naše voda