Pozitivní vliv vegetace na utváření příznivého mikroklimatu měst byl předmětem projektu, jehož výsledky dnes prezentovala veřejnosti brněnská Nadace Partnerství.

Projekt s názvem Vytvoření environmentálních vzdělávacích programů pro studium odezvy na změny klimatu přitom realizovala Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s Nadací Partnerství a norským partnerem Norwegian Institute of Bioeconomy Research. Zejména norská vláda (EEA Grants a Norway Grants) poskytla tomuto projektu finanční dotaci a umožnila jeho realizaci. Projekt představuje unikátní spojení špičkové vědy a environmentálního vzdělávání. Na konkrétních případech umožňuje sledovat vliv vegetace na mikroklima města a význam nízkoenergetických budov jako environmentálně šetrné architektonické perspektivy.

V rámci řešení projektu byly zbudovány tři výukové objekty: Brno – Otevřená zahrada Nadace Partnerství, Pouzdřanská step a Hrubý Jeseník. Zde byla instalována měřící technika sledující průběh počasí a na referenčních stromech také reakci dřevin (vodní bilanci). Pořízena byla taktéž mobilní laboratoř umožňující měření na dalších místech. Informace získané z těchto výukových objektů slouží jako zdroj dat používaných při vzdělávání veřejnosti. Taktéž byly vytvořeny vzdělávací programy pro odbornou veřejnost i žáky a studenty základních, středních a vysokých škol, které je aktivní formou informují o významu vegetace, zejména dřevin, pro ekosystémy i pro člověka a o její funkci.

V Otevřené zahradě Nadace Partnerství je možné porovnat odezvu vegetace (dřevin a travního porostu na zelené střeše jedné z pasivních budov) na průběh počasí s chováním energeticky pasivních i klasických budov. V těchto budovách je detailně sledována spotřeba energií, vody, výroba tepla a elektrické energie. Toto spojení představuje naprosto unikátní zdroj informací pro širokou veřejnost i odborníky a nastiňuje, jakým směrem by se mělo ubírat chování civilizace. Výsadba dřevin, budování nízkoenergetických budov pro snižování spotřeb primárních energií, využívání obnovitelných zdrojů nebo zakládání zelených střech pro snižování teploty aktivního povrchu a zadržování odtoku z přívalových srážek jsou možnými a funkčními cestami pro zmírňování klimatických extrémů v urbanizovaných územích. Na zvýšený zájem o účinné řešení problematiky chlazení budov poukázal v loňském horkém roce raketový prodej klimatizací.

Pozitivní vliv vegetace na utváření příznivého mikroklimatu města je možné doložit následujícími daty získanými měřením v Otevřené zahradě a vypočtenými na základě sledování vodní bilance (výparu vody – transpirace) čtyř jedinců javoru mléče (Acer platanoides) a zelené střechy pasivní budovy z období 1. až 11. srpna 2015 (horké a suché léto) a 1. až 14. července 2016 (normální, srážkově bohaté léto). V modelovém období roku 2015 odpařily javory za jeden den průměrně 3,2 l ∙ m−2 (litrů vody na jeden metr čtvereční plochy průmětu koruny), spotřebovaly energii 2,2 kWh ∙ m−2 a využily při tom 44,7 % globální radiace. Travní porost na zelené střeše odpařil průměrně 4,5 l ∙ m−2 (litrů vody na jeden metr čtvereční plochy), spotřeboval energii 3,0 kWh ∙ m−2 a využil tak 59,9 % globální radiace. V roce 2016 dosahoval ve sledované části roku průměrný denní výdej vody u stromů 5,4 l ∙ m−2, spotřeba energie při tom dosahovala 3,7 kWh ∙ m−2 a využití globální radiace činilo 79,3 %. Travní porost průměrně odpařil 2,8 l ∙ m−2, spotřeboval energii 1,9 kWh ∙ m−2 a využil tak 43,4 % globální radiace. Z výsledků je patrné, že vliv rostlin na snižování teploty aktivního povrchu je velmi významný.

Naše voda, foto z realizace projektu: Nadace Partnerství