Letošní zima zatím věští sucho. Vodohospodářům dělají starosti zejména nízké zásoby vody ve sněhové pokrývce. Ta ve většině krajů v povodí Moravy nedosahuje ani poloviny průměrných lednových hodnot. Kvůli nedostatku srážek jsou také nízké průtoky v řekách.

Na většině vodních toků v povodí Moravy jsou hladiny na podprůměrných hodnotách. Průtoky v řekách se pohybují v rozmezí od 20 do 60 % průměrných lednových hodnot. Závěrovým profilem ve Strážnici protéká největší moravskou řekou Moravou pouhých 43 % lednového normálu. Poklesy hladin na některých tocích v povodí střední a dolní Moravy v uplynulém týdnu dosahovaly až 20 cm. „Obecně platí, že toky v podzimních a zimních měsících mají nejnižší vodnost z celého roku. Současná situace je ještě umocněna nedostatkem srážek, který zaznamenáváme prakticky od září. Ani teď v průběhu zimy to zatím nevypadá dobře, zásoby vody ve sněhu jsou nízké. Sníh je přitom velmi důležitý nejen pro doplnění vody v řekách, ale i pro doplnění zásob podzemní vody,“ popisuje generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Lépe je na tom povodí Dyje díky zásobám vody ve sněhové pokrývce na Vysočině. I zde se však průtoky pohybují okolo 50 % lednových průměrných hodnot. V Dyji na přítoku do vodní nádrže Vranov protéká 50 % dlouhodobého měsíčního průtoku, stejně je na tom Jihlava v Ivančicích a Rokytná v Moravském Krumlově. Svratkou protéká ve Veverské Bítýšce 57 % a Svitavou v Bílovicích nad Svitavou 54 % lednového normálu.

Naopak v dílčím povodí Moravy se vyskytují nižší vodnosti. Sněhová pokrývka je oproti dlouhodobému průměru v Olomouckém kraji poloviční, ve Zlínském kraji třetinová, v Jihomoravském dokonce dosahuje pouze čtvrtiny dlouhodobého průměru. Moravou v Olomouci a Kroměříži protéká 45 % dlouhodobého měsíčního průtoku. Oskava v Uničově je na 27 %, Romže ve Stražisku na 21 %, Bečva v Dluhonicích na 30 %, Dřevnice ve Zlíně na 27 %, Olšava v Uherském Brodě na 22 % normálu. Kyjovka, Jevíčka a Bystřička klesly na hranici sucha.

Podobný průběh zimy je pro vodohospodáře náročný, neboť vodohospodářská soustava musí reagovat na oba hydrologické extrémy. Sněžení a oteplení je stále reálné, proto musí ponechat v přehradách dostatek místa pro extrémní přítoky do nádrží. Na druhou stranu využívají akumulace vody pro případné sucho, které při pokračování současné hydrologické situace hrozí. „Nízké průtoky jsou vždy nežádoucím jevem. Záleží na tom, v jaké míře se projevují a zda vodním tokem teče alespoň takzvaný minimální zůstatkový průtok, který zajišťuje dostatečné podmínky pro život vodních živočichů a současně ředí člověkem produkované odpadní vody. V současnosti vodní toky  a přehrady plní svoje funkce a minimální zůstatkové průtoky jsou dodržené. Situaci ale sledujeme i ve vztahu k druhému hydrologickému extrému – povodním,“ říká Gargulák. Manipulace na vodních dílech jsou prováděny operativně dle aktuální hydrologické situace a dle schválených manipulačních řádů. Retenční prostory jsou volné a připravené zachytit v případě náhlého oteplení či srážek případné povodňové průtoky.

„V současnosti realizujeme či připravujeme řadu projektů za stovky milionů korun, jejichž cílem je posílení vodních zdrojů v suchem nejvíce postižených krajích. Mezi nejvýznamnější patří výstavba vodní nádrže Vlachovice ve Zlínském kraji, rekonstrukce přivaděčů do vodárenské nádrže Hubenov na Vysočině či obnovení zásobního prostoru novomlýnských nádrží na kolaudovanou úroveň 170,35 m n. m.,“ vyjmenovává Gargulák a doplňuje: „Zvýšení objemu zadržené vody v novomlýnských nádržích o 9 mil m³ se ukazuje s ohledem na hrozící další suché jarní období jako nezbytný a správný krok.“. Společně s tím provádí Povodí Moravy optimalizace manipulačních řádů velkých vodních nádrží tak, aby mohly poskytovat dostatek vody i v obdobích dlouhotrvajícího sucha. Současně s opatřeními na vodních nádržích realizuje Povodí Moravy také rozsáhlá přírodě blízká opatření na vodních tocích, která významně přispívají zadržení vody v krajině.

Zdroj a dokumentární foto: Povodí Moravy