Africký mor prasat (AMP), který v současné době řádí v Evropě, má za následek značné ekonomické ztráty v oblasti produkce vepřového masa. Virus způsobuje horečku, a ta infikovaná prasata zabíjí již týden po nákaze. Obětí moru jsou i divočáci. Jak prokázala nově publikovaná studie, virus zároveň nepřímo ovlivňuje dynamiku regenerace dubů v Bělověžském pralese.

Pokles populací divokých prasat je dramatický, v některých regionech jejich stavy klesají až o 90 %. Ekologické důsledky jsou však z velké části neznámé. V nové studii, zveřejněné v Proceedings of the Royal Society of London B, výzkumný tým z Polska uvádí, že virus nepřímo ovlivňuje dynamiku regenerace dubů v Bělověžském pralese, jednom z posledních v Evropě. „K úspěšné regeneraci duby musí mít možnost uniknout konzumaci žaludů zvířaty. Jedním z fascinujících mechanismů úniku před touto konzumací jsou semenné roky. Duby produkují semena každé dva roky, a to ve značném množství. Tato variabilita jim umožňuje vyhladovět konzumenty semen v nesemenných letech, a poté nasytit občasné konzumenty v letech semenných,“ říká profesor Michał Bogdziewicz, hlavní autor studie a profesor na Univerzitě Adama Mickiewicze v polské Poznani. „Tato strategie je účinná proti specializovaným konzumentům semen, jako je například hmyz, který v nesemenných letech nemůže za potravou cestovat daleko. V případě pohyblivějších konzumentů semen, jako jsou divočáci, jsou semenné roky jako úniková strategie méně efektivní. Velká zvířata shánějí potravu na velkých plochách a hledají alternativní zdroje potravy, když je málo semen. Posléze se vrátí na hostinu pod opadanými stromy,“ dodává profesor Rafał Zwolak, spoluautor studie působící na téže univerzitě.

Autoři studie prokázali, že početné populace divočáků kvůli svým oportunistickým potravním návykům a vysoké mobilitě silně omezovaly regeneraci dubu letního (Quercus robur) v období před vypuknutím AMP. I když byl semenný rok účinný proti konzumaci semen menšími zvířaty, nefungoval proti divočákům. „V roce 2015 zasáhla Bělověžský prales epidemie AMP, což vedlo k výraznému poklesu početnosti divočáků. Jejich stavy klesly ze čtyř až pěti jedinců na km2 na méně než jednoho,“ říká spoluautor studie, doktor Tomasz Podgórski z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Poté, co virus zasáhl Bělověžský prales a vyhubil většinu divočáků v regionu, dokázal semenný rok konzumenty nasytit. Semenný rok 2018 tak přišel právě včas, aby umožnil bohatou regeneraci dubů. „Naše studie prokázala, že samotný semenný rok nestačí k zajištění úspěšné regenerace dubů. Je třeba též odstranit kontrolu shora dolů, kterou divočáci u dubů provádějí. Virus AMP by to mohl dokázat. Naše studie ukazuje, že epidemie může změnit trajektorie regenerace lesů a zanechat trvalou stopu viru na lesní struktuře po staletí,“ dodává profesor Dries Kuijper, ekolog v Bělověžském výzkumném ústavu savců.

Autoři zdůrazňují, že zatímco se jejich studie zaměřuje na duby, ostatní stromy budou pravděpodobně také ovlivněny druhově specifickým způsobem, což povede ke změnám ve struktuře lesa. Jak to změní trajektorii obnovy lesa, to bude významným tématem pro budoucí výzkumy i hospodaření v lesích. Nevyřešenou otázkou zůstává, zda úmrtnost divokých prasat představovala pouze časově omezenou příležitost pro regeneraci stromů. Pokud by šlo o trvalou změnu režimu, kdy se AMP stává endemickým a početnost divočáků zůstává na nízké úrovni, vedlo by to k trvalé změně vzorců regenerace stromů.

Zdroj: Bogdziewicz M., Kuijper D., Zwolak R., Churski M., Jędrzejewska B., Wysocka-Fijorek E., Gazda A., Miścicki S., Podgórski, T. (2022) Emerging infectious disease triggered a trophic cascade that enhanced recruitment of a masting tree. Proceedings of the Royal Society of London B

Zdroj: https://royalsocietypublishing.org/doi/pdf/10.1098/rspb.2021.2636, Foto: Adam Wajrak