V pořadí 26. ročník vodohospodářské konference „Nové metody a postupy při provozování ČOV“, který se letos uskutečnil v hotelu Jezerka v blízkosti přehrady Seč, otevřel celou řadu důležitých témat, jejichž řešení znamená nemalé výzvy pro celý vodohospodářský obor.

Aktuálně jde přitom, jak v úvodu zdůraznil ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Vilém Žák, především o prevenci možných kybernetických útoků na prvky kritické infrastruktury, mezi kterou vodohospodářské objekty patří. V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině proto vyzval ředitel SOVAK ČR odpovědné pracovníky vodáren, aby prevenci tohoto rizika věnovalo zvýšenou pozornost.

Vodohospodáře ale také čeká implementace změn v evropské vodohospodářské legislativě do svého podnikání. Kromě řady zpřísňujících se nároků na čištění odpadních vod představuje zřejmě největší výzvu, na kterou obor zatím není plnohodnotně připraven, tlak na snižování energetické nároky na čištění a úpravu vod. To je součástí adaptačních opatření na změny klimatu a také stále častěji uplatňovaného principu taxonomie, který mimo jiné stanovuje technická screeningová kritéria v oblasti vodohospodářské energetiky. Mezi taková kritéria patří například spotřeba energie na odběr a úpravu pitné vody, která by neměla přesahovat 0,5 kWH na kubík vody, nebo snížení energetické náročnosti při obnově systémů úpraven vody a rozvodů vody o 20 procent. Problematiku na konferenci podrobně rozebral Filip Wanner ze společnosti ENERGIE AG BOHEMIA, který na uvedené téma také mluví v následujícím videu:

Uvedené video si také můžete samostatně pustit v rubrice „Videoreportáž“ na home page portálu Naše voda. Dodat lze jen, že se snižováním energetické náročnosti budou mít spíše problém menší čistírny odpadních vod (ČOV)  do 500, respektive 2 000 ekvivalentních obyvatel (EO).

Velmi diskutovaným tématem konference byla také budoucnost nakládání s čistírenskými kaly a podmínky jejich možné aplikace na zemědělskou půdu. Odklad stávajících zpřísněných podmínek aplikace kalů na půdu po uplynutí letošního roku nelze podle vyjádření zástupkyně Ministerstva životního prostředí (MŽP) Veroniky Jarolímkové očekávat, a trendem tak je a bude dodávat vodárenské kaly do existujících kompostáren, a teprve následně na zemědělskou půdu. V průběhu kompostování se totiž podle MŽP mimo jiné také sníží množství nežádoucích reziduí, například pozůstatků léčiv, a to až o jednu třetinu. Kaly po procesu kompostování tak mohou snáze splnit podmínky aplikace do půdy, přičemž kompetence k aplikaci kalů do půdy se přesunuly na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). MŽP přitom připravuje dotační program, jehož znění by mělo být známo v polovině letošního roku, a jehož cílem má být právě podpora aplikace kompostů, přičemž o dotace budou moci žádat kompostárny i samotní zemědělci.

Problém ale je, že vhodných kompostáren je aktuálně na území ČR málo, což mimo jiné zvyšuje náklady na převoz vodárenských kalů do těchto zařízení. Systémovým problémem pak je, jak zdůraznila řada účastníků konference, že se na vodárenské kaly při aplikaci do půdy neuplatňují stejná měřítka, jako například na aplikaci statkových hnojiv. Jak navíc upozornil profesor Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha, v současné době neexistuje žádná studie, která by jednoznačně potvrzovala, že se rizikové látky v půdě přenášejí prostřednictvím hospodářských rostlin do lidského potravního řetězce.

Naše voda – Petr Havel, dokumentární foto z konference Naše voda – Nina Havlová