Vzhledem k tomu, že koncem letošního roku končí možnost aplikace vodárenských kalů na zemědělskou půdu za méně přísných podmínek, musí se vodohospodáři připravit na jiný než dosavadní způsob využití a likvidace kalů v nastávajících letech.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) přitom apeluje na vyšší využití vodárenských kalů v kompostárnách. To se děje již dnes, ze zhruba 800 000 tun kalů se podle Veroniky Jarolímkové z MŽP aplikuje přímo na zemědělskou půdu zhruba třetina kalů a dvě třetiny tohoto materiálu již končí v kompostárnách. Posunem v přístupu MŽP je přitom podle člena vedení Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (ČR) Ondřeje Beneše skutečnost, že si resort životního prostředí uvědomuje potřebu dodávat do půdy, i prostřednictvím vodárenských kalů, organickou hmotu.

Té je totiž, jak samo MŽP přiznává, v ČR nedostatek. Organickou hmotu do půdy je totiž možné dodávat v podobě statkových hnojiv, to byla ale podle MŽP znamenalo, aby počet hospodářských zvířat v ČR odpovídal podílu 1,0 VDJ na hektar zemědělské půdy (velká dobytčí jednotka, pozn. Naše voda), v ČR ale činí takzvané zatížení půdy hospodářskými zvířaty jen 0,4 VDJ na hektar, zatímco v Německu je to 1,2 VDJ na hektar. Dostatek organické hmoty v půdě přitom snižuje riziko vodní o větrné eroze.

V současné době probíhá v rámci EU revize směrnice o aplikaci kalů do půdy, konečné výstupy z této revize by měly být známé v prvním čtvrtletí příštího roku. Jedním z problémů je přitom skutečnost, že často vyžadované označení CE nemůže být za současných podmínek uděleno kompostům, při jejichž výrobě byly použity vodárenské kaly. Definici kalu aktuálně stanovuje zákon 541/2021 Sb.

Ačkoli je podle MŽP v ČR dostatek vhodných kompostáren, v nichž by se mohly mísit vodárenské kaly s dalšími komponenty pro výrobu konečného kompostu, realita je méně optimistická. Podle Beneše představuje pro vodohospodáře jeden z problémů dojezdová vzdálenost, za jejíž určitou hranicí se již dovoz kalů na kompostárnu ekonomicky nevyplatí. I tak je ale zřejmé, že využití kalů jako součásti kompostů a následná aplikace na zemědělskou půdu je trendem, jehož význam poroste. V průběhu kompostování totiž klesá množství rizikových kontaminantů, například pozůstatků léčiv, které jsou součástí vodárenských kalů, až o třetinu. To v praxi znamená, že kaly, které by v „surové“ podobě za zpřísněných podmínek na půdy aplikovat nešly, mohou po procesu kompostování příslušné podmínky již splňovat.

K tématu si můžete poslechnout i krátké video natočené na konferenci „Nové metody a postupy při provozování ČOV“.

https://www.youtube.com/watch?v=LPEJjeCNGQ8

Naše voda, foto a video Naše voda – Nina Havlová