6.4.2022 14.27, Rubrika: Podnikání s vodou a zákony
Senát odmítl povinnost vydávat varování před dopady havárií
Oprávnění integrovaného záchranného systému vydávat varování před ohrožením života či majetku při haváriích nebo pohromách se nezmění na povinnost. Senát dnes tuto změnu těsnou většinou zamítl.
Podle kritiků zejména z řad ODS by byla nesystémová a vhodnější bude počkat na komplexnější vládní úpravu. Změnu v informování měla od příštího roku přinést novela zákona o integrovaném záchranném systému, pod níž byla podepsána desítka senátorů v čele s místopředsedkyní horní komory Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL). Předloha vznikla v reakci na postup úřadů při loňské ekologické havárii na řece Bečvě. Seitlová uvedla, že žádné varování obyvatelstva tehdy nebylo vydáno a že některé přilehlé obce se o havárii dozvěděly s až čtyřdenním zpožděním.
Proti předloze se postavili zástupci ODS, podle nichž je novela pojata příliš široce a vztahovat by se mohla i na běžné dopravní nehody. Podle mladoboleslavského primátora Raduana Nwelatiho (ODS) by rozhodnutí o varování mělo být ponecháno na rozhodnutí velitelů zásahu. Zdeněk Nytra (ODS) uvedl, že změna je prakticky neproveditelná. Podle něj se proti změně postavilo ministerstvo vnitra, které chystá vlastní úpravu. Podle bývalého policejního prezidenta Martina Červíčka (ODS) by byla novela nesystémová a je postavena na dílčích selháních jedinců, na což poukázal i Jiří Vosecký (SLK).
Podle Seitlové by se změna netýkala běžných nehod, které životy, zdraví nebo majetek dalších lidí neohrožují. Varování by se podle senátorky dalo zajistit i jinými způsoby než prostřednictvím mobilních telefonů. Reagovala tak na námitky, podle nichž v rozsáhlejších a hůře dostupných územích nebude možné varování všech obyvatel zajistit.
Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému měla být podle novely povinna „v případě ohrožení života, zdraví nebo majetku mimořádnou událostí neprodleně provést varování obyvatelstva na území, na kterém lze důvodně předpokládat účinky mimořádné události, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak“. Varování by měla provést přijetím vhodných opatření „s přihlédnutím zejména k druhu a charakteru mimořádné události“. Platný zákon dává pouze oprávnění „provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území“.
Ekologická havárie zasáhla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily vodní biotop asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb. Policie loni koncem června obvinila z otravy Bečvy společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího jednatele Oldřicha Havelku, ti vinu popírají. Státní zástupce Jiří Sachr letos podal v kauze otravy Bečvy obžalobu na jednu fyzickou a jednu právnickou osobu. Podezření, že je původcem otravy chemička Deza z holdingu Agrofert, policie nepotvrdila.
Sněmovna na základě zprávy své vyšetřovací komise zkritizovala postup při odběru i rozboru vzorků vody a ryb bezprostředně po havárii. Podle poslanců mimo jiné nedostatečně koordinovaly kroky vodoprávní úřad ve Valašském Meziříčí a Česká inspekce životního prostředí.
ČTK, ilustrační foto (mrtvé ryby) Naše voda – Nina Havlová
6.4.2022 14.27, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy