V přírodní rezervaci Věstonická nádrž na jihu Moravy hnízdí vzácní kormoráni malí. Je to poprvé, co tento druh vodního ptáka v Česku zahnízdil. Až do letošního roku čeští ornitologové kormorány malé pozorovali pouze vzácně.

Letos je prokázané hnízdění téměř čtyřiceti párů. Jedná se o ptáky, kteří přiletěli do Česka loni v létě a neobvykle se rozhodli tu zůstat po celou zimu a následně i na hnízdní sezónu. Kormoráni malí hnízdí na Ivaňském ostrově v přírodní rezervaci Věstonická nádrž. „Loni v létě se tu objevilo neobvykle velké množství zimujících kormoránů čítající hejno přes sto ptáků. Zůstali po celou zimu, neodlétli a na jaře zahnízdili,“ popisuje Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO).

I na jiných místech v Česku loni ornitologové pozorovali hejna kormoránů čítající 15 až 30 jedinců. Jednalo se o Českobudějovicko, Příbramsko, střední Moravu či Chomutovsko. Celkový počet kormoránů malých na území Česka se pohyboval kolem dvou set jedinců. „Hnízdění je prozatím prokázané pouze v přírodní rezervaci Věstonická nádrž. Není vyloučeno, že hnízdních párů kormorána malého v Česku bude přibývat,“ doplňuje Čamlík.

Zatímco do roku 1990 byl kormorán malý v Česku pozorovaný pouze třikrát, ve 21. století došlo ke změně. „Konkrétně od roku 2005 byl kormorán malý u nás pozorovaný již každoročně. Počet pozorovaných ptáků v jednotlivých letech kolísal, jednalo se však o druh, který bylo možné u nás pozorovat jen vzácně. V roce 2020 mělo historicky největší pozorované v ČR hejno 9 ptáků, a v roce 2021 už přes 100 ptáků,“ sděluje Čamlík.

Po prudkém poklesu velikosti evropské hnízdní populace kormorána malého v 50. letech 20. století začaly jeho počty v prvním desetiletí 21. století výrazně narůstat. Hlavními faktory úbytku byla degradace a zmenšování rozlohy vhodných hnízdních biotopů, zejména v důsledku odvodňování mokřadů a regulace velkých nížinných řek. Dalším faktorem bylo přímé pronásledování i úhyny kormoránů malých v rybářských sítích nastražených příliš blízko hnízdních kolonií. Jeho šíření v současnosti souvisí s obnovou a ochranou hnízdišť v jižní Evropě.

Našemu území nejblíže hnízdí kormorán malý od roku 2007 v kolonii na rakouské části Neziderského jezera. Loni tam hnízdilo 121 párů. Zde je však zaznamenán setrvalý pokles hnízdních párů, osídlení nové oblasti tak může souviset také s nepříznivým stavem na nejbližším hnízdišti. Kolonie na Ivaňském ostrově představuje v současnosti nejsevernější hnízdiště v Evropě.

Kormorán malý (Microcarbo pygmeus) je druh ptáka vázaný na vodu. Je asi o polovinu menší než kormorán velký (Phalacrocorax carbo). Délka těla je 45-55 centimetrů. Rozpětí křídel je 75-90 centimetrů. Ve svatebním šatě je černý s bílými tečkami, hlava a krk jsou načervenale hnědé. Po vyhnízdění bílé tečky mizí, v prostém šatu má bílou skvrnu na bradě. Mladí ptáci jsou šedohnědí, brada a břicho jsou bělavé. Hnízdí v koloniích, často společně s jinými druhy ptáků. Hnízdí od konce března do poloviny července, snáší 3-7 vajec, oba rodiče sedí 27-30 dní. Mláďata hnízdo opouštějí po asi 70 dnech. Potravu tvoří malé rybky. Loví potápěním jako ostatní druhy kormoránů.

Podle nového Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků (European Breeding Bird Atlas 2, EBBA2) kormorán malý za posledních 40 let významně rozšířil svůj hnízdní areál. Zatímco v 80. letech 20. století (na mapě níže jako EBBA1) hnízdil především v jihovýchodní Evropě, nejnovější údaje z let 2013-2017 ukazují, že se masivně rozšířili směrem na severozápad až do Itálie a Maďarska.

Ivaňský ostrov v přírodní rezervaci Věstonická nádrž, kde aktuálně hnízdí kormoráni malí, je významnou hnízdní kolonií kvakošů nočních, volavek popelavých a kormoránů velkých (Phalacrocorax carbo). Jedná se skutečně o unikátní ostrov, v roce 2019 zde po 74 letech v České republice zahnízdila volavka bílá a v roce 2021 po 33 letech na jižní Moravě zde zahnízdil kolpík bílý. Jedná se také o významné nocoviště kormorána velkého a volavky bílé (Ardea alba).

ČSO, ilustrační foto (Kormorán malý) Ondřej Ryska