V Česku bude v příštích letech především v letních měsících docházet k menší dostupnosti vody v půdě i v podzemních vodách. Úbytek vody je podle ochranářů způsoben hlavně tím, že krajina vodu nezadržuje například kvůli umělému narovnávání toků.

Novinářům to dnes řekl ředitel Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo a Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze. „Pozorujeme úbytek vody z krajiny, který je způsoben nedostatečnými srážkami v některých letech a zejména tím, že krajina vodu nezadržuje,“ řekl Stýblo. Je to podle něj způsobeno tím, že lidskou činností, často kvůli intenzifikaci zemědělství, z krajiny zmizely přirozené prvky jako mokřady. V posledních desetiletích se podle ochranářů zmenšila plocha mokřadů o 10.000 kilometrů čtverečních hlavně melioracemi (soubor různorodých opatření vedoucích ke zlepšení úrodnosti půd) nebo rozšiřováním lidských sídel. Celkem zmizelo podle Stýbla 80 procent všech mokřadů, které jsou důležité například pro biodiverzitu.

Sucho a úbytek vody v krajině také podle ochranářů způsobuje umělé napřímení vodních toků, které se uskutečňuje už od začátku 19. století. Délka hlavních toků se v Česku od roku 1800 zkrátila z 12.500 na 7900 kilometrů, což je o 37 procent. Například délka Labe se zkrátila o 52 kilometrů. Důsledkem napřímení toků je rychlejší odtok vody z krajiny a vyšší riziko povodní, uvedli ochranáři. Napřímené toky podle nich také vodu ze svého okolí odvádí, zatímco přírodní tok s meandry se chová zcela odlišně a umožňuje mnohem větší vsakování vody do okolní půdy a podzemních vod.

Cestou, jak vrátit vodu do krajiny, je podle Stýbla navrácení toků do původních koryt, navrácení přírodního charakteru břehům řek nebo obnova mokřadů. „Vodní prvky mají významnou roli při vázání uhlíku v přírodě a ovlivňují globální změny klimatu,“ doplnil. Do budoucna je podle Viziny potřeba počítat s tím, že v Česku se bude postupně oteplovat, otázkou je pouze, jak rychle. „Musíme počítat s tím, že především v letních obdobích bude docházet ke snížené dostupnosti vody v půdě a částečně v podzemních vodách,“ řekl.

Situace stavu podzemních vod je podle něj spíše negativní a zásoby podzemní vody jsou podprůměrné, podobný stav byl mezi lety 2015 až 2019. Pokud nepřijdou bohaté srážky, může dojít k tomu, že letos bude voda v krajině chybět. Podle Viziny lze říci, že letošní jaro je nejsušší za dlouhou dobu. „Jde především o nížiny a střední polohy, kde chyběl letošní zimu sníh, který zásobuje krajinu vodou. Navíc prší jen málo, v některých lokalitách téměř vůbec,“ uvedl. Na většině území také platí stav zemědělského sucha.

Poznamenal, že ochrana půdy je nejlevnějším řešením sucha a nedostatku vody. Zapojit se podle něj mohou i jednotlivci například tím, že nechají některá místa na zahradách neposekaná, nebudou používat herbicidy a umělá hnojiva nebo kompostováním. Lidé by se podle něj měli také snažit zadržet co nejvíce srážkové vody.

ČTK, ilustrační foto (revitalizace Bartošovického potoka) Lesy ČR