Blesková povodeň, která začala 25. května 1872 a postihla zejména povodí Berounky a Ohře, si vyžádala 337 obětí a přinesla značné materiální škody. Jednalo se o jednu z největších doložených přívalových povodní v Čechách a na Moravě.

Oblast západně od Prahy ležela tehdy na rozhraní dvou odlišných vzduchových hmot, studeného vzduchu ze severozápadu a teplého vzduchu z jihovýchodu, a v tomto prostoru vznikly konvekční bouřky s prudkými lijáky. Intenzita přívalových srážek byla extrémní, na více místech spadlo přes dvě stě milimetrů srážek. Lijáky zasáhly území o rozloze zhruba 4000 km2. Při bouřkách padaly i kroupy a vyskytla se nejméně tři tornáda.

Nejvíce se rozvodnily řeky Berounka, Střela, Blšanka, Litavka či Klabava a potoky v jejich povodí, povodeň se poté dál šířila Berounkou a Ohří do Vltavy a Labe. Například v Mladoticích v dnešním okres Plzeň-sever, kde spadlo více než dvě stě milimetrů srážek, povodňová vlna protrhla hráz rybníka. Výše proti proudu Mladotického potoka sesuv půdy pár dní poté zavalil jeho koryto a vytvořil Odlezelské (Mladotické) jezero, které je tak nejmladším přirozeně hrazeným jezerem v Česku. Některé vesnice byly úplně zničeny. Jednou z nejpostiženějších byly Nebřeziny u Plas na Plzeňsku. Podle kroniky zde voda odnesla několik domů i s obyvateli a zahynulo zde nejméně 40 lidí.

V Berouně, kde se střetly povodňové vlny z Berounky a Litavky, dosahovala voda do výšky téměř dvou metrů, v příkopech kolem města až 570 cm. Na Vltavě v Praze byl zaznamenán největší vzestup před půlnocí 25. května. Odplaveno bylo dřevo a lodě, naplaveniny ucpaly Karlův most i Negrelliho viadukt, obě stavby však náporu odolaly.

Podle knihy Otomara Dvořáka Nebeská stavidla se otevřela si povodeň vyžádala 337 obětí a více než tisíc zcela zničených budov. Poničena byla například i řada dopravních staveb, například v Mokropsech u Prahy byl částečně stržen železniční most.

Rok 1872 byl z hlediska přívalových povodní jedním z nejhorších vůbec. Prudké lijáky a následné záplavy se na území dnešní ČR objevovaly od dubna do července, kdy například znovu postihly povodí Berounky. Několikrát se vylily z břehů mimo jiné Metuje a Stěnava na Náchodsku a Broumovsku, povodně řádily v Krkonoších, v Krušných Horách i na jižní Moravě.

Zdroj: ČTK, foto velké vody 1872 u Kralova mostu: wikimedia commons, František Fridrich