Plavidla z válečných reparací byla základem vzniku jedné z nejznámějších českých dopravních firem – Československé plavby labské (ČSPL). Před 100 lety, 13. června 1922, ji založil stát s pomocí bank pod názvem Československá plavební akciová společnost labská. Firma se postupně propracovala mezi deset největších vnitrozemských lodních dopravců v Evropě. Po roce 1989 a následné privatizaci se však propadla do finančních problémů a skončila v konkurzu. Část firmy provozující říční nákladní dopravu ČSPL, a. s . poté koupila společnost ARGO Bohemia a v roce 2018 se společnost ČSPL, a.s. stala součástí skupiny Rhenus Group.

V době svého vzniku měla firma se sídlem v Děčíně zhruba tisíc zaměstnanců a více než 300 plavidel různých tonáží (celkem 142.000 tun) a jako předmět podnikání měla nejen dopravou zboží a lidí, ale také stavbu a opravy lodí. První posádky tvořili především němečtí občané, kteří měli větší zkušenosti s dolním tokem Labe. Potřeba stále nových zaměstnanců si vynutila zavedení výuky plaveckého řemesla v Česku, díky níž firma mohla začít ve větší míře zaměstnávat Čechy.

V polovině 30. let slušně prosperující firma začala s obnovou flotily, a to stavbou vlastní série vlečných člunů „Amanda“ o nosnosti tisíce tun. Později firemní loděnice začaly stavět i motorové nákladních a vlečné lodě. Do dalšího vývoje firmy zasáhla německá okupace, kdy byla společnost germanizována, a bombardování Německa, které ji připravilo o řadu lodí. Po válce ČSPL vlastnila 267 různých plavidel.

V roce 1949 byla firma znárodněna a vznikl národní podnik Československá plavba labská. V 50. letech pak přišlo rozšíření na národní podnik Československá plavba labsko-oderská (ČSPLO) a naopak byla ze společnosti vyčleněna spedice, kterou převzal Čechofracht. Největšího rozmachu se ČSPLO dočkala v letech 1975 až 1985, kdy byla v souvislosti s rozhodnutím přepravovat po Labi uhlí pro chvaletickou elektrárnu upravena celá střední část Labe.

V 80. letech byla ČSPLO největším středoevropským rejdařstvím, které zaměstnávalo bezmála 4000 lidí. Společnost mj. vlastnila labské přístavy v Děčíně, Ústí nad Labem, Lovosicích, Mělníku, Praze a Kolíně a loděnici v Křešicích u Děčína. Zhruba 700 československých lodí na trase z Děčína do Hamburku, kde Československo po první světové válce získalo výhodný pronájem části přístavu, a zpět přepravovalo až milion tun zboží ročně.

Pozvolný úpadek společnosti odstartovaly politické změny po roce 1989 a následná privatizace. Z firmy vznikla akciová společnost Československá plavba labská, jejímiž největšími akcionáři se staly bankovní fondy a která již nevlastnila přístavy v Ústí nad Labem, Mělníce, Praze a Kolíně.

Význam vodní cesty začal v 90. letech postupně upadat. ČSPL nejprve zrušila ztrátovou vnitrostátní dopravu, kterou začaly zajišťovat malé soukromé firmy. Ztráta dopravy energetického uhlí, ale i několik let s nízkým stavem vody v Labi i některá rozhodnutí nových vlastníků přivedly firmu v roce 2001 do konkurzu. Společnost, která měla v té době asi 300 plavidel a 1000 zaměstnanců, dlužila věřitelům asi 1,3 miliardy korun.

Při zhruba desetiletém konkurzu byly tři části firmy prodány jako celek a stále fungují – samotné rejdařství i s loděmi koupila firma Argo Bohemia, doky společnost České loděnice a přístavní část převzaly Česko-saské přístavy.

Poslední velká změna proběhla v roce 2018, kdy se původní společnost ČSPL, a.s. stala součástí německé skupiny Rhenus Group. Společnost Rhenus PartnerShip-ČSPL, s.r.o. má dnes celkem 71 zaměstnanců a provozuje 24 jednotek plavidel Jejími plavidly jsou pravidelně najížděny námořní přístavy Severního moře, Baltského moře a vnitrozemské přístavy Německa, Rakouska, Slovenska, Lucemburska, Nizozemí, Belgie, Švýcarska a Francie. Celý koncern Rhenus zaměstnává 37.500 pracovníků v 970 pobočkách, jeho roční obrat se pohybuje kolem sedmi miliard eur.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons, Tomáš Kolařík – Vlastní dílo