Vyčištění dešťtové vody, která tvoří dvojnásobek až trojnásobek vody dodávané do vodovodních sítí, platí při současném stavu zákonů spotřebitel v ceně vody. V rozhovoru pro portál Naše voda to potvrdil předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) František Barák.

Podle zákona o vodovodech a kanalizacích jsou totiž od poplatků za vyčištění dešťové vody osvobozeni mimo jiné správci silnic, dálnic, železnic, ulic ve městech, chodníků nebo třeba zoologické zahrady, ačkoli právě plocha takových lokalit je značná a objem dešťtové vody, která z nich teče do kanalizací, tvoří většinu z celkově čištěné vody. Čištění dešťtové vody z ploch spravovaných na různých úrovních státem nicméně platí konečný spotřebitel. Fakticky jedinou skupinou, která za čištění dešťové vody v ČR platí, jsou podnikatelé, respektive subjekty, které používají vodu ke komerčním účelům.

SOVAK proto podle Baráka prosazuje, aby byly veškeré výjimky ze zákona odstraněny a za dešťovou vodu platit každý. „To by v praxi znamenalo, že by se snížily ceny vody. Ty se skládají z ceny vodného a stočného, a právěcena stočného pro řadového spotřebitele by se tak snížila,“vysvětlil Barák.

V zahraničí, v takzvané západní Evropě, je přitom obvyklé, že za čištění dešťových vod platí všichni majitelé nebo správci ploch, na kterou dopadá déšť. Právě plocha je měřítkem výše poplatků za dešťovou vodu. Výjimku tvoří jen Irsko a Slovinsko, kde je cena za vodu symbolická a činí v přepočtu asi korunu za kubík, avšak stát cenu vody dotuje. V ČR je cena vodného a stočného dohromady zhruba 60 korun za kubík, na venkově, kde se obvykle platí jen vodné, je přibližně 30 korun.

Objem dešťtové vody, kterou je nutné vyčistit, je přitom v rámci celkového čištění vod dominantní. Například společnost Vodovody a kanalizace Hradec Králové, kde je Barák ředitelem, dodá ročně do sítí zhruba osm milionůkubíků vody, spolu s dešťovou vodou ale vyčistí ročně 18 milionů kubíků.

Petr Havel