Ve středočeských Zálezlicích 20 let po ničivé povodni přibylo obyvatel. Vesnici chrání protipovodňový val, který by vodu stejně velkou jako v srpnu 2002 měl zadržet. Povodeň tehdy v obci zničila 121 budov.

Zájem o domy i případnou výstavbu je v obci velký, avšak kvůli povodňovým zónám i zachování statusu malé klidné vesnice zde žádný zásadní rozvoj neplánují. ČTK to řekl starosta Zálezlic Jiří Čížek. Obec zasáhly povodně v letech 2002 a 2013. Povodeň zničila značnou část obce na Mělnicku v polovině srpna 2002, obyvatelé přežili bez zranění. „Tenkrát nikdo netušil, co vlastně ta voda dokáže,“ uvedl Čížek. Podle informací krizového štábu tehdy Vltava protékající kolem vesnice klesala, ale nakonec se do obce dostala voda přibližně z pěti kilometrů vzdáleného Labe. Podle starosty Labe narazilo do rozvodněné Vltavy a začalo se rozlévat proti proudu, tedy směrem k Zálezlicím.

Zatímco v roce 2002 bylo v Zálezlicích asi 360 obyvatel, nyní je to přes 420. Po povodních podle starosty odešla jen jedna rodina. Místní se s rizikem povodní podle starosty učí žít. Staví například ploty, které je možné snadno odstranit, třeba z pletiva. V prvních podlažích mívají spíše garáže a počítají, že se voda může vrátit. Suterén tak má řada lidí udělaný tak, aby se dal snadno vyčistit po případné povodni. „Ale zase ten klid, který tady je, za to stojí,“ říkají podle starosty místní.

Na několika parcelách v obci je naplánovaná stavba rodinných domů, ale developeři tady dveře otevřené nemají. Podle Čížka je důležité, aby zde obyvatelé skutečně žili a obec se nestala jen noclehárnou pro lidi, kteří ve skutečnosti pracují a svůj čas tráví jinde.

Protipovodňový val byl zkolaudován v roce 2015. Místní část Zálezlic Kozárovice jím ochráněna není. Zde je jen nízká hráz ze začátku minulého století, jinou není podle starosty technicky možné udělat. Žije zde kolem 120 lidí a ochrana by stála stamiliony.

Obec má také vlastní vysílačkovou síť, teda i přidělené frekvence, aby byla zaručená komunikace i v případě, že nebudou fungovat běžné mobilní sítě. V roce 2015 byl otevřen nový obecní sklad, který v době povodní poslouží především starousedlíkům, kteří neměli možnost si vybudovat dostatečné prostory například v patře svého domu. Nyní je v něm obecní technika.

V roce 2013 se voda do obce vrátila, i když ne v takovém rozsahu, ale přelila se přes rozestavěný val. Podle starosty už se podařilo využít zkušeností včetně managementu techniky, okamžitě se začalo s úklidem a za 14 dní nebyly po záplavách na první pohled patrné velké stopy. „Nikdy nevíte, co vám přiteče. Můžete mít zkušeností, kolik chcete, ale ta voda si prostě žije svým vlastním životem. Ta si dělá, co chce, a tam nemáte šanci. Můžete se připravovat desetkrát a ona přijde s jedenáctou variantou a nemůžete s tím dělat vůbec nic,“ dodal Čížek.

Vedení obce se snaží příkladně starat o zeleň, sázet stromy, trávu udržovat podél cest a naopak v místech, kde žije mnoho druhů, sekat mozaikovitě či mulčovat jen dvakrát ročně. Protože jde o zemědělskou oblast, jsou okolní polní cesty zpevněné a zemědělci je využívají jako obchvat obce. Místní i přespolní tam jezdí na kolech či na in-line bruslích. Nyní prochází silnice vedoucí centrem obce generální rekonstrukcí.

Před 20 lety povodeň v Zálezlicích zcela zničila několik desítek obytných domů, poničila i rozvody elektřiny, pouliční osvětlení, silnice, kanalizaci, čistírnu odpadních vod, vodovod a fotbalový stadion. Škody tehdy přesáhly 200 milionů korun. O 11 let později voda udeřila znovu, a to v době, kdy ještě nebyl dokončený protipovodňový val. Škody na obecním majetku byly tehdy zhruba 50 milionů korun a další desítky milionů na soukromém majetku.

Čížek je starostou Zálezlic třetí volební období, v roce 2002 fungoval jako mluvčí obce, poté byl čtyři roky místostarostou. Křeslo starosty se chystá obhájit i v nadcházejících komunálních volbách.

ČTK, ilustrační foto (povodeň v roce 2002) archiv Naše voda