V těchto dnech si připomínáme uplynutí 20 let od katastrofální povodně, která nejvíce zasáhla právě povodí řeky Vltavy. Druhá vlna srážek následovala 10. srpna 2002, jen čtyři dny po první vlně, a zasáhla celé území povodí Vltavy.

Na vodohospodářském majetku ve vlastnictví státu, se kterým hospodaří Povodí Vltavy, způsobila povodeň škody za 2,6 mld. Kč. Ty se podařilo odstranit do roku 2005, za významné podpory státu. Kromě toho, státní podnik Povodí Vltavy investoval v posledních dvou dekádách, opět s výraznou finanční podporou státu, cca 4,9 mld. Kč na opatřeních k ochraně před povodněmi, které ochrání životy více než 111 000 obyvatel a majetek přesahující hodnotu 5,4 mld. Kč. Další opatření na ochranu před povodněmi jsou ve výstavbě, nebo se připravují.

Druhá vlna srážek následovala pouhé čtyři dny po první vlně, ovšem za výrazně odlišných podmínek. Situaci mezi první a druhou vlnou srážek zhoršoval výskyt lokálních přívalových dešťů s úhrny 30 až 55 mm, místy i 100 mm/m2. Navíc, mimořádné nasycení povodí způsobilo, že nástup druhé vlny byl po těchto srážkách mimořádně rychlý. Nedocházelo již prakticky k žádné infiltraci vody a většina srážek odtékala po povrchu do vodních toků. Tato druhá vlna zasáhla stejné území jako vlna první, a kromě toho ještě povodí Sázavy. Na počátku této vlny byla zasažena převážně Šumava, kde 11. srpna 2002 dosahovaly úhrny srážek 100 až 130 mm/m2. O den později bylo zasaženo celé území povodí Vltavy s úhrny 20 až 60 mm, a místy až 100 mm/m2 – vše do již extrémně nasyceného půdního profilu. Kulminace na Vltavě v Praze dosáhla povodeň 14. srpna ve 12.00 hod. při průtoku 5 160 m3/s, který odpovídal pětisetleté vodě, v následujících dnech průtok stupňovitě klesal v závislosti na snižování odtoku z Vltavské kaskády. Pod úroveň 3. stupně povodňové aktivity (1 500 m3/s) klesl až 18. srpna 2002.

Obnova poničeného státního vodohospodářského majetku začala prakticky ihned po opadnutí povodně. Mezi roky 2002 a 2005 vynaložil státní podnik Povodí Vltavy do odstraňování povodňových škod částku 2,416 mld. Kč, z nichž 1,996 mld. Kč představovala podpora státu, především v rámci programů Ministerstva zemědělství a Ministerstva dopravy, v menší míře pak Fondu solidarity EU. Z vlastních zdrojů podnik vynaložil sumu 420 mil. Kč. Za tuto relativně krátkou dobu se podařilo obnovit porušené profily koryt vodních toků a vodních děl, obnovit porušené protipovodňové hráze, a vybudovat účelné stabilizační stavby. Mezi nejvýznamnější opravy lze jmenovat například sanace protržené hráze vodního díla Soběnov na řece Černé nebo oprava tzv. vývaru na přehradě Orlík, anebo obnovu pravého břehu a protipovodňové hráze ve městě Veltrusy.

Ruku v ruce s odstraňováním povodňových škod věnoval, a stále věnuje, Povodí Vltavy soustavnou pozornost i další prevenci v ochraně před povodněmi. „Opatření na ochranu před povodněmi realizujeme proto, abychom snížili negativní dopady povodní a v maximální možné míře snížili riziko ztrát na životech našich spoluobčanů a jejich majetku. Prevenci před povodněmi považujeme za velmi důležitou, a to zejména ve vztahu k různým klimatickým scénářům, dle kterých se zvyšuje extrémicita srážek, a tedy i vznik povodní, ale současně i extrémicita sucha a nedostatku vody,“ přibližuje Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy.

Od roku 2002 byla vybudována v rámci územní působnosti státního podniku Povodí Vltavy opatření na ochranu před povodněmi na 59 místech tam, kde se povodně vyskytují nejčastěji (viz mapka v příloze). Opatření na ochranu před povodněmi byla budována jak ve velkých městech, tedy například v Praze, Českých Budějovicích a v Plzni, tak i v menších městech, jako například ve Veselí nad Lužnicí, v Plané nad Lužnicí, Soběslavi, Dráchově, Berouně, Králové Dvoře, Strakonicích, Písku, Zruči nad Sázavou, v Sázavě. Další opatření na ochranu před povodněmi jsme vybudovali na vodních dílech, se kterými náš podnik hospodaří (Lipno I, Lipno II, Římov, Novořecké hráze a Novořecké splavy, Hracholusky, Pilská v Brdech, Pilská ve Žďáru nad Sázavou, Suchomasty, Dráteník, Záskalská). Dále jsme vybudovali rovněž několik nových poldrů (suchých nádrží), jako například Poldr Chouzovy a suchou nádrž Bílsko.

V rámci čtyř dosavadních etap programu „Podpora prevence před povodněmi“, jehož správcem je Ministerstvo zemědělství, proinvestovalo Povodí Vltavy cca 4,9 mld. Kč, z toho téměř 580 mil. Kč z vlastních zdrojů podniku, Všechna tato opatření ochrání dohromady životy více než 111 000 obyvatel a majetek v hodnotě více než 5,4 mld Kč.

„Ve vazbě na povodeň z roku 2002I jsme koncem roku 2021 zahájili výstavbu opatření na ochranu před povodněmi na vodním díle Orlík, spočívající ve výstavbě doplňkového bezpečnostního přelivu Jde o strategicky významnou investici ve výši téměř 1,8 miliardy korun, která výrazně zvýší míru ochrany tohoto klíčového vodního díla Vltavské kaskády před velkými vodami a současně dále zvýší ochranu životů a majetku více než 240 000 obyvatel na dolním toku Vltavy. Nabízí se otázka, proč až v roce 2021, ale výstavba tohoto opatření vyžadovala dlouhou přípravu, mnoho odborných posouzení, včetně zapojení zahraničních expertů i ověření na fyzických modelech. Nakonec byla skupinou expertů vybrána právě tato varianta.  V současné době připravujeme i další opatření na ochranu před povodněmi, a to v Lužci nad Vltavou, na Mehelnickém potoce v Písku, ve Volyni, v Klatovech – Lubech, v Plavu, Nýřanech, Dobřichovicích, Loděnici, v Kralupech nad Vltavou, a dále soubor opatření na Drnovém potoce. Počítáme přitom s tím, že opět využijeme programové financování v rámci připravovaného programu Podpora prevence před povodněmi V Ministerstva zemědělství. Programy prevence před povodněmi Ministerstva zemědělství fungují výborně,“ uzavírá Petr Kubala.

Zdroj a mapka: Povodí Vltavy