Portál enviprofi.cz publikoval další ze série odpovědí na dotazy související s vodou. Konkrétní dotaz přitom zněl: Je podle vodního zákona vlastník pozemku povinen strpět údržbu vodního díla vybudovaného před 1. lednem 2002, které se nachází na jeho pozemku a je ve vlastnictví jiné osoby?

Odpověď: Podle ustanovení § 59a vodního zákona stanoví, že vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání. Cílem ustanovení je řešení vztahů mezi vlastníky vodních děl a vlastníky pozemků, na kterých se tato vodní díla nacházejí.

Ukládá-li vodní zákon vlastníku pozemku strpět existenci a užívání dříve vzniklého vodního díla, aby se předešlo obtížně řešitelným situacím nastalým vlivem změny právní úpravy, je logické uvažovat v této souvislosti i o umožnění běžné údržby zařízení, bez níž zpravidla dílo vůbec nelze užívat, nebo se přinejmenším výrazně zkracuje jeho účinnost a životnost. Vlastník stavby je ostatně podle § 154 odst. 1 písm. a) stavebního zákona povinen se o stavbu starat (udržovat ji podle § 3 odst. 4 téhož zákona).

Podle judikatury slouží údržba stavby k běžným opravám a odstranění či opravě běžného opotřebení; významnější stavební práce ani doplnění zařízení o část, která dosud nebyla jeho součástí, pod tento pojem zahrnout nelze. K pojmu „udržovací práce“ a jeho významu Nejvyšší správní soud vyslovil již v rozsudku ze dne 24. 6. 2009, č. j. 1 As 35/2009 – 69, kde uvedl: „Smyslem udržovacích prací je zachovat stavbu ve stavu, který odpovídá projektové dokumentaci ověřené ve stavebním řízení, ve zkráceném stavebním řízení či dokumentaci přiložené k ohlášení, popřípadě dokumentaci skutečného provedení stavby (Hegenbart, M. – Sakař, B. a kol. Stavební zákon. Komentář, C. H. Beck, Praha 2008, s. 15). V podstatě se jedná o běžně prováděné opravy, kterými se nemění právní poměry stavby (na rozdíl od nástavby, přístavby, změny účelu užívání), neboť udržovací práce musí být v souladu s existujícím právním stavem stavby (Hegenbart, M. – Sakař, B. a kol. op. cit., s. 386).“ (zvýraznění přidáno); stejně chápal uvedený pojem i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2018, č. j. 9 As 338/2017 – 32).

Zdroj: https://www.enviprofi.cz, Mgr. Veronika Vytejčková, Verlag Dashöfer, ilustrační foto Naše voda