Vodní elektrárny Orlík a Kamýk vyrobily za 60 let provozu tolik elektřiny, že by to pokrylo spotřebu všech současných českých domácností na půldruhého roku. Konkrétně tyto dvě elektrárny, které jsou součástí Vltavské kaskády, vyrobily za uvedenou dobu 24,5 miliardy kilowatthodin (kWh) elektřiny. Orlík je s výkonem 364 MW největší českou vodní elektrárnou, spolu s elektrárnou Kamýk začal na plný výkon fungovat před 60 lety, v roce 1962. ČTK o tom informoval mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Orlík dodává elektřinu v časech odběrových špiček, kdy stoupá spotřeba v síti, a níže ležící Kamýk slouží hlavně jako vyrovnávací elektrárna eliminující kolísání hladiny Vltavy. Ještě důležitější je však jejich schopnost dodat během několika desítek vteřin české energetické soustavě přes 400 megawattů výkonu nebo zajistit napětí jaderné elektrárně Temelín při případném black-outu.

„Orlík fungující v tandemu s Kamýkem je schopen najet do dvou minut na plný výkon a význam těchto elektráren umocňuje i schopnost do deseti minut podat napětí jaderné elektrárně Temelín při výpadku sítě. Jde o klíčové vodní elektrárny, které neustále udržujeme v perfektní kondici,“ řekl člen představenstva ČEZ Jan Kalina.

Orlík se kromě toho, že je největší vodní elektrárnou v ČR, pyšní také rekordních 91 metrů vysokou hrází nad elektrárnou, přehrada zadržující 720 milionů metrů krychlových vody je nejobjemnější akumulační nádrží v ČR. Každá ze čtyř turbín je pak vysoká 27 metrů, a dosahuje tak zhruba výšky panelového domu.

Za provozu proteče jedním přivaděčem až 150 metrů krychlových vody rychlostí pět metrů za vteřinu. Voda následně roztáčí oběžné kolo turbíny, odkud její energii přenáší hřídel na rotor generátoru. Vyrobená elektřina je vyvedena do rozvodny 220 kV Milín. Když voda opustí elektrárnu, míří znovu vyrábět elektřinu blíže Praze, na Kamýk. Ten postupně v uplynulých letech podstoupil komplexní modernizaci všech čtyř bloků, modernizaci systému kontroly a řízení a vlastní spotřeby elektrárny. Díky tomu umí spolehlivě ze stejného množství vltavské vody vyrobit o čtyři až pět procent více bezemisní energie.

Orlík a Kamýk patří mezi mladší vodní elektrárny Vltavské kaskády. Později vznikly jen elektrárny Hněvkovice a Kořensko, obě v roce 1992. V roce 1959 začala fungovat přehrada Lipno, v roce 1954 Slapy, štěchovická elektrárna byla spuštěna v roce 1943 a elektrárna ve Vraném nad Vltavou je v provozu od roku 1936.

Vodní elektrárny provozované polostátní skupinou ČEZ v České republice vyrobily v loňském roce 1,28 terawatthodiny (TWh) elektřiny, meziročně o 17 procent více. V desetiletém srovnání zaostaly pouze za absolutním rekordem dekády z roku 2013. Produkcí pokryly roční spotřebu více než 350.000 českých domácností.

Zdroj: ČTK