Polský důl Turów získal od tamních úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí (EIA). ČTK o tom dnes informovaly expertní organizace Frank Bold a ekologická organizace Greenpeace. Polské orgány tak mohou těžbu v dole povolit až do roku 2044.

Podle Frank Bold ale rozhodnutí vychází ze špatných dat, kvůli kterým budou lidé na české straně hranice dál přicházet o vodu. Greenpeace se chystá soudit. Vyjádření ministerstva životního prostředí ČTK zjišťuje. „Není to nic, co bychom nečekali,“ řekl v reakci na schválení EIA ČTK Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná. „V momentě, kdy se to dalo nějak ovlivnit, v momentě, kdy jsme měli na své straně Evropský soud, tak Česká republika rozhodla, že je lepší si nechat zaplatit miliardu a tu žalobu stáhnout. Pak už bylo jasné, že Polsko si to povolí,“ doplnil. Těžit se tak může dalších více než 20 let, Starec ale doufá, že ukončení těžby přijde dřív. „I současný vlastník PGE masivně investuje do obnovitelných zdrojů, takže se může stát, že se jim nevyplatí důl a elektrárnu provozovat tak dlouho,“ dodal.

Radní Libereckého kraje pro životní prostředí Václav Židek (Piráti) nečeká, že by rozhodnutí Greenpeace dál se soudit mohlo nyní něco změnit. „Je to samozřejmě jejich právo, se soudit, pokud mají pocit, že došlo k nějakému pochybení, ale nemyslím si, že v téhle fázi to může něco změnit, neznám ale tak dalece polské právo,“ řekl Židek. Odmítá ale kritiku smlouvy s Polskem. „Ta dohoda je naplňovaná a posouvá se dál, třeba val, který obce na české straně ochrání před hlukem, prachem, ale také před světlem z dolu, by bez ní v takových parametrech nejspíš nebyl,“ doplnil.

Obyvatelé na české straně hranice se obávají nejen hluku a zvýšené prašnosti, ale především ztráty podzemní vody a poklesu půdy. Frank Bold tvrdí, že aktuální polské povolení EIA se opírá o údaje z roku 2015, které mluví o poklesu vody o tři až 15 metrů v roce 2044. Už loni však hladina vody klesla o osm až 34 metrů.

Podle organizace Frank Bold z neodpovídajícího starého hydrogeologického modelu vychází i návrh na preventivní opatření. „Ta mají omezit negativní dopady těžby a zajistit, aby voda z českého území neodtekla. Podzemní bariéra vyprojektovaná na základě nesprávného hydrogeologického modelu tedy nemůže být funkční,“ uvedla.

Rozhodnutí EIA pro pokračování těžby již v minulosti vydal regionální úřad, soud ho ale letos v únoru zrušil. Frank Bold upozornil, že bez tohoto posouzení podle evropské směrnice není možné těžbu zahájit nebo v ní pokračovat. „Polsko se tak dopouští porušování evropského práva, což je zcela nepřijatelné,“ podotkla v dnešní tiskové zprávě právnička Frank Bold Petra Kalenská.

Také Greenpeace se domnívá, že je současná těžba v Turówě nelegální. Ekologové tvrdí, že řízení EIA je stále v rozporu s evropskou i polskou legislativou. „Nikdy v něm nebyly dostatečně zohledněny připomínky veřejnosti, které poukazovaly na negativní dopady těžby, a celý proces vychází z neaktuálních dat. Počítá například se zastaralým odhadem pro odtok vody z českého území, který realita již dávno předčila,“ uvedla organizace.

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice ze Žitavy do Bogatyně.

Premiéři Česka a Polska podepsali letos 3. února dohodu o řešení vlivu těžby v dole Turów. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy Kč) a ČR stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU.

Organizace Frank Bold i Greenpeace ale tuto dohodu kritizují, podle nich nechrání české občany před úbytkem vody. „Česká republika uzavřením smlouvy s Polskem o další těžbě v dole Turów porušování práva kryje,“ míní Greenpeace. Obě organizace jsou přesvědčené o tom, že finanční kompenzace nebudou stačit na zaplacení krizové infrastruktury, která by zajistila pitnou vodu pro občany na české straně hranice.

Ani okamžité zastavení těžby v dole by podle Židka ubývání vody nezastavilo. „Těží se tam už sto let, my navíc nedokážeme prokázat, že ten dopad na vodu ve studních je plně způsobený činností dolu Turów. To je i hlavní důvod, proč plně nehradí náklady na infrastrukturu. Část těch problémů by pravděpodobně byla, i kdyby se netěžilo. Třeba v okolí Nového Města pod Smrkem máme v několika obcích problém s vodou a ty už jsou od Turówa tak daleko, že to na ně nemá vliv, je to opravdu jen klimatickou změnou,“ dodal Židek.

ČTK, ilustrační foto archiv Naše voda