V Panamě začalo 19. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Na konferenci se zastoupením 160 států světa se bude rozhodovat o zavedení či změně regulace obchodu týkajícího se až 600 druhů zvířat a rostlin.

České předsednictví EU má šanci prosadit zásadní návrhy ochrany fauny a flory na naší planetě. „Nelegální obchod s ohroženými druhy patří spolu s nelegálním obchodem s drogami, zbraněmi a lidmi mezi globálně nejvýznamnější oblasti kriminality a představuje významné riziko pro přežití některých vzácných druhů ve volné přírodě,“ připomíná Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity. Již po devatenácté se schází více než 2500 delegátů ze 160 států světa, aby jednali o regulaci mezinárodního obchodu s volně žijícími druhy zvířat a planě rostoucích rostlinám. Úmluva chrání různou intenzitou téměř 39 tisíc druhů. Na konferenci se bude rozhodovat o zavedení či zpřísnění regulace obchodu, na stole jsou ale i návrhy na snížení ochrany vybraných druhů, pokud jejich ochrana vedla k obnově jejich populací.

Jedním z nejdůležitějších úkolů české delegace, která zde zastupuje Evropskou unii, je udržení vysoké úrovně ochrany slonů.  Cílem EU je zabránit legalizaci obchodu se slonovinou, což by vedlo k opětovnému nárůstu pytláctví. Obdobně bude ČR vystupovat proti zmírnění regulace obchodu s rohy nosorožců, a to jak proti možnosti jejich prodeje, tak proti rozvolnění pravidel pro trofejní lov v Namibii.

Další prioritou EU je posílit ochranu druhů, které mají odbytiště v Evropské unii. Jedná se například o návrhy na zařazení několika desítek druhů obojživelníků a plazů do příloh CITES, z nichž je českým chovatelům známý třeba pačolek laoský, listovnice přízračná nebo agama kočinčinská. Tyto druhy EU navrhuje zařadit do přílohy II k CITES, což znamená, že mezinárodní obchod s těmito druhy může nadále pokračovat, ale za přísně stanovených podmínek. Díky tomu nebudou ohroženy populace těchto druhů.

Vyšší ochrany by se měly dočkat i některé druhy žraloků, sumýšů – „mořských okurek“ nebo tropických dřevin, jejichž dřevo se využívá k výrobě nábytku nebo smyčců, prodávaných rovněž ve státech Evropské unie.

Konference v Panamě může pozitivně přispět i k tvorbě nového Globálního rámce pro ochranu biodiverzity (přírodní rozmanitosti) do roku 2030, který se bude projednávat na konferenci o biodiverzitě (COP15) v Montrealu. České předsednictví EU se bude už v Panamě snažit vyjednávat takovou podobu rámce maximálně prospěšnou pro světovou biodiverzitu.

MŽP, ilustrační foto (nelegální obchod se týká i mořských živočichů) Naše voda – Nina Havlová