Nejmladší a nejmodernější přehradou v ČR je Slezská Harta na Bruntálsku. Vodní plocha přehrady, která je podle rozlohy (874 hektarů) devátou a podle objemu (218,74 milionu m3) šestou největší v ČR, připomíná tvarem čínského draka a je v délce 13 kilometrů členěna četnými zátokami. Harta se osvědčila jako ochranná hráz proti povodním i jako zásobárna pitné vody, snahou je také z Harty, která byla zprovozněna před 25 lety, 27. listopadu 1997, udělat „moravskoslezské Lipno“. Harta, kterou spravuje státní podnik Povodí Odry, je současně největší moravskou přehradou.

O stavbě přehrady natočila Československá televize v roce 1987 devítidílný seriál s názvem Velké sedlo, jehož autorem byl Jaroslav Dietl. Seriál se odehrává na nedaleké přehradě Kružberk i na místech před vznikem přehrady Slezská Harta.

O výstavě přehrady Slezská Harta na řece Moravici začali vodohospodáři uvažovat už na počátku 60 let 20. století. Důvodem byla obava z nedostatku pitné vody pro zásobování rychle se rozrůstající ostravské aglomerace, přehrada ale měla vodou zásobovat i těžký průmysl na Ostravsku.

Výstavba Slezské Harty se sypanou hrází byla původně plánována už na první polovinu 80. let, avšak k zahájení stavebních prací došlo až v roce 1987. Přehradě muselo z větší či menší části ustoupit šest vesnic. Zcela zmizela obec Karlovec a částečně byly zatopeny obce Nová Pláň, Razová, Dlouhá Stráň, Leskovec a Roudno. Vykoupeno bylo kolem 300 nemovitostí; majitelé domů dostali několik desítek tisíc korun odškodné a dekrety na byty v nově postavených panelácích v nedalekém Bruntále.

Společenské a hospodářské změny v roce 1989 významně zasáhly do osudu přehrady. Ceny stavebních prací i materiálu rostly, zatímco financování ze státního rozpočtu naopak sláblo. Práce na přehradě tak byly na počátku 90. let utlumeny. Nad smysluplností dostavby Harty se tak vynořil otazník zejména kvůli snížení poptávky po vodě.

Přehradu nakonec zachránil vysoký stupeň její rozestavěnosti i dobrozdání expertů, že dokončení díla přispěje k lepší ochraně před povodněmi a umožní zvýšit průtok Moravice, Odry a Opavice v období sucha. Vláda pak v lednu 1996 uvolnila chybějící peníze na její dostavbu a Harta mohla být v listopadu 1997 po deseti letech dokončena. Náklady na výstavbu se vyšplhaly na přibližně 2,5 miliardy korun, dalších 745 milionů korun pak stál vodovodní přivaděč.

Sypaná hráz se zemním těsněním je 540 metrů dlouhá a 64,8 metru vysoká. Na její výstavbu bylo potřeba více než 2,5 milionu metrů krychlových kamení, štěrku a hlíny. Pod betonovým skluzem přelivu stojí objekt vodní elektrárny s dvojicí Francisových turbín o výkonu 2,75 a 0,4 megawattů.

Zajímavý vývoj měla nejenom výstavba přehrady, ale i její napouštění. Původní odhady hydrologů počítaly s tím, že naplnění nádrže může trvat až 15 let. Vydatné srážky a s nimi spojené povodně v letech 1996 a 1997 však nádrž zaplnily ze 70 procent již během těchto dvou letech. Bez Harty by podle místních svědků zejména Opavsko mohlo být při povodních v roce 1997 zaplaveno ještě ničivěji.

Přehrada dodává užitkovou vodu pro Ostravsko a využívá se pro výrobu energie, jako havarijní protipovodňová ochrana, pro chov ryb, sportovní rybolov a rekreaci. Natáčel se zde i velkofilm Johanka z Arku.

Zdroj: ČTK, foto: wikimedia commons, Martin Friedel – Vlastní dílo