Státní podnik Povodí Vltavy zmodernizoval vodní dílo Hněvkovice. Práce za 255,6 milionu korun bez daně trvaly víc než dva roky. Jeden ze dvou nejnovějších stupňů Vltavské kaskády teď dokáže bezpečně pojmout až povodeň, která přichází jednou za 10.000 let. Zvládl by i velkou vodu z roku 2002. Bezpečnostní přelivy mají větší kapacitu a upravená je plavební komora pro převádění povodňových průtoků. ČTK to řekli zástupci Povodí Vltavy a firmy Metrostav, která práce zajišťovala.

Cílem bylo zvýšit kapacitu dvou polí bezpečnostního přelivu a upravit plavební komoru „Rekonstrukce vodní nádrže Hněvkovice byla jedinečná právě v tom, že kromě bezpečnostních přelivů jsme využili ke zvýšení bezpečnostní kapacity i plavební komoru jako objekt pro převod povodňových průtoků. V nelehké covidové a pocovidové době se nám podařilo dokončit hned několik významných vodních staveb po celé republice,“ sdělil Jan Prokeš ze společnosti Metrostav.

Stavba začala v květnu 2020. Veškeré práce na plavební komoře se mohly dělat jen mimo plavební sezonu. Letos v prosinci skončily, stavba je zkolaudovaná. Podle Povodí Vltavy to byla strategická investice na vltavské kaskádě. „Vodní dílo je nyní připravené bezpečně vzdorovat až desetitisícileté povodni a ochránit tak území pod přehradou a zejména celou vltavskou kaskádu před účinky extrémní povodně,“ sdělil ČTK mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. Práce stály 255,6 milionu bez DPH, z toho 235 milionů bylo z Národního plánu obnovy.

Vodní dílo Hněvkovice vzniklo v 80. letech 20. století pro potřeby jaderné elektrárny Temelín jako zásobárna chladicí vody. Dnes tvoří společně s vodním dílem Kořensko dva nejnovější stupně Vltavské kaskády. Součástí díla je betonová hráz, plavební komora a vodní elektrárna.

Za polovinou je zároveň modernizace vodních elektráren na Vltavě. Obnovu generátorů za sebou mají elektrárny Lipno, Hněvkovice, Kamýk, Vrané a nejnověji na Slapech. Průměrná účinnost těchto elektráren se tak zvýšila až o pět procent. Práce dosud vyšly na 1,5 miliardy korun, informovala ve středu společnost ČEZ, která vodní elektrárny provozuje.

Zdroj: ČTK, foto: wikimedia commons, Gibon