Hladina vody v masivní Kachovské přehradě na jihu Ukrajiny od podzimu prudce spadla na nejnižší hodnotu za posledních 30 let a zřejmě za tím stojí ruští okupanti, kteří drží hráz u města Nova Kachovka. Napsal to americký veřejnoprávní rozhlas NPR, který vychází ze satelitních záznamů a vyjádření expertů.

Vývoj podle článku ohrožuje dodávky pitné vody, zemědělství i provoz Záporožské jaderné elektrárny. Kachovská přehrada je posledním článkem kaskády na ukrajinském toku řeky Dněpr a rozkládá se na stovkách kilometrů čtverečních na území Záporožské, Dněpropetrovské a Chersonské oblasti. Jezero je zdrojem pitné vody pro statisíce obyvatel i zavlažování a dlouhým kanálem je propojeno i s poloostrovem Krym, který Rusko okupuje od roku 2014.

V minulých letech byla výška hladiny poměrně stabilní, od začátku prosince ale poklesla o více než jednu desetinu, uvádí NPR s odvoláním na satelitní záznamy. Snímky poskytnuté komerčními společnostmi Planet a Maxar zase údajně ukazují vodu valící se skrze stavidla hráze a břehy odkrývající se podél přehrady v důsledky úbytku vody.

Hráz u Nové Kachovky se v listopadu stala terčem ruské palby, když Rusové ustupovali z pravého břehu Dněpru za protiofenzívy Ukrajinců. Prvotní informace tehdy hovořily o vážném poškození hráze, což vyvolalo obavy z poklesu hladiny.

Podle NPR se však zdá, že stavidla zůstala funkční, přičemž ruští okupanti je záhy otevřeli a nechali vodu vytékat. Už předtím přitom Rusové z jezera odkláněli vodu směrem na Krym prostřednictvím zmíněného kanálu, který byl od anexe poloostrova v roce 2014 odstřižený. Podle meteorologa Davida Helmse, který po desetiletí pracoval pro americkou vládu, patrně Rusové několik měsíců využívali Kachovskou přehradu k naplnění sítě krymských nádrží, které jsou nyní „plné až po okraj“.

„Je to stejně účinné jako vyřadit energetickou síť,“ spekuloval Helms o možném motivu Rusů pro vypouštění přehrady. „Je to velmi znepokojivé,“ uvedl zase švédský geograf Brian Kuns, který se zabývá zemědělstvím na jihu Ukrajiny. Ve věci možné ruské strategie si však nebyl tak jistý jako Helms a podotkl, že většina ze zasažených zemědělských oblastí je v okupovaných regionech, které Moskva navenek označuje za nové části Ruska.

Kromě zemědělství je voda z přehrady používaná také v chladicím systému největší jaderné elektrárny v Evropě. Ukrajinská vojenská správa Záporožské oblasti tento týden uvedla, že pokud hladina klesne ještě přibližně o tolik jako od začátku roku, bude chlazení Záporožské elektrárny ohroženo. K věci se minulý týden vyjádřila i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která si prý potenciální riziko uvědomuje.

„Přestože pokles hladiny vody nepředstavuje bezprostřední ohrožení jaderné bezpečnosti, může se stát zdrojem obav, bude-li mu umožněno pokračovat,“ uvedl šéf agentury Rafael Grossi.

ČTK, NPR, ilustrační foto Naše voda