O dva měsíce dřív, než se plánovalo, dokončila Plzeň zpevnění břehů Šídlovského rybníka. Zabrání to erozi a zlepší přístup plavců do vody. Práce začaly na konci listopadu a město za ně zaplatilo 2,4 milionu korun. Městští rybníkáři už rybník v Bolevecké rybniční soustavě začali napouštět, řekl ČTK primátorův náměstek pro životní prostředí Aleš Tolar (STAN).

„Jsem rád, že byla stavba dokončena dříve, než bylo plánováno. Ušetřený čas využijeme k dopouštění rybníka. Máme tak větší šanci, že normálního stavu hladiny dosáhne ještě před létem, kdy si sem chodí mnozí Plzeňané zaplavat,“ uvedl.

Úpravy byly nutné kvůli erozi. „Abychom zabránili postupnému sesouvání půdy z našeho i sousedního pozemku do rybníka, zpevnili jsme břeh kameny se dvěma žulovými schodišti pro lepší přístup k vodě. V místě, kde byla ve svahu velmi silná eroze půdy, byl po zasypání vyskládán kámen tak, aby si na něj mohli lidé sednout a dívat se na rybník,“ uvedl Martin Gregar z městské organizace Správa veřejného statku města Plzně. Oproti projektu přibyly na břehu poblíž bezpečnostního přelivu druhé kamenné stupně pro vstup do vody. Na jaře rybníkáři udělají k novému schodišti přístupovou cestu. Se zahájením prací na břehu tříhektarového rybníka, založeného v druhé polovině 15. století, čekali na zimu, aby mohli vypuštěnou vodu využít k doplnění dalších rybníků soustavy níž po Boleveckém potoce.

V roce 2020 nechalo město u hráze Šídlovského rybníka vybudovat bezpečnostní přeliv, o rok později přibyla vrátka na požeráku. Na přání otužilců město na severním břehu postavilo převlékárnu s lavičkami, opravilo přístřešek a doplnilo cvičební nářadí.

Šídlovský rybník, který je mezi plavci jedním z nejoblíbenějších plzeňských rybníků, byl pojmenován podle majitele usedlosti Šídla, na jehož pozemcích byl založen. Na severním břehu rybníka byla v roce 1922 podle projektu známého plzeňského architekta Hanuše Zápala postavena budova pro léčení dětí s tuberkulózou. Po obou stranách stávaly stany, které v roce 1940 nahradily dřevěné pavilony. V létě sloužil objekt dětem z mateřských škol jako ozdravovna. Budova v 90. letech vyhořela a v roce 1997 byla zbořena.

Zdroj: ČTK, foto: plzen.eu M. Gregar