Na Vysočině loni spadlo o 62 milimetrů méně srážek v porovnání s dlouhodobým normálem, který je pro tento kraj 675 milimetrů. Méně vláhy bylo i v řadě minulých let.

Od roku 2011 převýšil na Vysočině roční úhrn srážek dlouhodobý průměr jen v letech 2013 a 2020. Podle tiskové zprávy na webu kraje ale minulý rok nebyly větší potíže s dodávkami pitné vody. Případy, kdy obce musely řešit náhradní zásobování, byly ojedinělé. Nejvíc v uplynulém roce pršelo v červnu a srpnu, kdy v součtu spadlo 204 milimetrů srážek, tedy třetina srážek loňska. Naopak ke srážkovému deficitu na Vysočině nejvíc přispělo období od ledna do května, červenec, říjen a listopad.

Průměrná teplota byla v roce 2022 na území Kraje Vysočina 8,9 stupně Celsia, proti dlouhodobému normálu byla vyšší o jeden stupeň. Také trend vyšších průměrných teplot podle kraje pokračuje od roku 2011. „Stále rostoucí průměrné teploty považuji za větší problém než nevyrovnané srážky, protože významně ovlivňují celé životní prostředí a znamenají i vyšší výpar vody z půdy, vegetace i vodní hladiny,“ uvedl Pavel Hájek (STAN), radní kraje zaměřený na zemědělství a životní prostředí.

Hodně na Vysočině naposled pršelo v roce 2020, kdy spadlo 834 milimetrů srážek. Podle údajů kraje to byl nejdeštivější rok na Vysočině za 12 let, díky němuž se významně snížil předchozí srážkový deficit.

Na podporu staveb ve vodním hospodářství a jejich přípravu letos kraj vyčlenil 88 milionů korun, stejně jako vloni. O dotace mohou žádat obce, jejich svazky nebo firmy, v nichž mají obce většinový podíl.

V minulém roce například dostaly tři miliony korun na vodovod z dotačního Fondu Vysočiny obce Pohled a Polnička. Pohled na Havlíčkobrodsku čerpal také pět milionů korun na investice do kanalizace a čistírny odpadních vod. Stejnou částku na kanalizace a čistírny získaly obce Knyk, Třeštice nebo Radkovice u Hrotovic.

ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová