Na hladině španělské přehrady Sau mají rybáři v malých loďkách plné ruce práce s tím, aby sítěmi odlovili ryby, a tím je zachránili. V nádrži je totiž tak málo vody, že by ryby jinak čekal úhyn, a rozklad jejich těl by navíc kontaminoval vodu, kterou už by nebylo možné dál použít.

Přehrada se pro místní stala symbolem nejhoršího sucha, jaké pamatují, a pro Katalánsko živou připomínkou, že globální změny klimatu mají zcela hmatatelné důsledky, napsal server BBC. Přehrada Sau je nyní naplněná asi na necelou desetinu své kapacity a hrozí nebezpečí, že zbylou vodu zanese bahno ze dna. Proto se teď přemisťují ryby a zároveň se voda zcela vypouští směrem do další přehrady dál po proudu.

„Snažíme se vodu dostat ven co nejrychleji, protože její kvalita je teď po zimě dobrá, na jaře se to ale hodně zhorší, a proto také chceme odlovit všechny ryby, které najdeme,“ říká Samuel Reyes z katalánského vodohospodářského úřadu (ACA).

Přehrada Sau leží asi 100 kilometrů od Barcelony a vodu tomuto městu i dalším obcím v Katalánsku dodává už půl století. V posledních měsících se ale stala viditelným symbolem nejhoršího sucha, jaké tento region pamatuje. Všudypřítomný je zejména obraz kostela Sant Romà de Sau z 11. století, který v roce 1962 zmizel pod hladinou, nyní k němu ale lze dojít suchou nohou.

Tato část Katalánska nezažila vydatnější déšť dva a půl roku. Na začátku března hladina v přehradě klesla na osm procent její kapacity, ještě loni to bylo 55 procent.

„Ještě nikdy jsem ji neviděl tak prázdnou,“ říká sedmdesátiletý Agustín Torrent, který celý život žije nedaleko a přišel si prohlédnout kostel. „Je to smutné, když ji znáte plnou z dřívějška. Ale tak to prostě je. Tohle je změna klimatu a každému, kdo tvrdí, že žádná neexistuje, prostě nevím, co říct,“ dodává.

V březnu španělská meteorologická služba AEMET uvedla, že na celém území už déle než rok pokračuje stav sucha. Ne každé sucho je způsobené změnou klimatu, ale oteplování atmosféry znamená snížení vlhkosti, a období sucha jsou tak stále horší. Teploty na planetě se oproti předindustriální době zvýšily o 1,1 stupně Celsia a budou dál stoupat, pokud nenastane drastické omezení emisí.

„Středozemí je oblast, která je vůči změnám klimatu velmi zranitelná. Středozemní moře je vnitrozemské a vytváří vlastní atmosférické prostředí,“ vysvětluje meteorolog Miguel Manzanares, který studuje extrémní projevy počasí v Evropě.

Některé okolnosti mohou sucha ještě zhoršit, v případě Katalánska je to podle Manzanarese hustě obydlená oblast Barcelony a jejího okolí, kde žije přes 5,5 milionu lidí. Regionální vláda už zavedla přísné limity, které se týkají třeba používání vody pro mytí aut nebo zalévání, ale i pro spotřebu vody v průmyslu. Množství vody užívané pro zavlažování v zemědělství se muselo snížit o 40 procent, průmysl se musel uskromnit o 15 procent.

Pro farmáře přitom představují povinné úspory velký problém, protože bojují s nedostatkem srážek a také s neobvykle teplým počasím. „Některých produktů nebude ve Španělsku ani v zahraničí dostatek. Pocítíme to i v rostoucích cenách,“ říká zemědělec Agustín García Segovia.

Katalánské úřady zatím tvrdí, že další omezení v blízké budoucnosti zavádět nehodlají. Ale blíží se léto, spolu s ním vysoké teploty a tlak na vodní zdroje, který souvisí i s množstvím turistů. „Situace je kritická. Tohle sucho v Katalánsku je maraton. Máme obavy, že v pohotovosti nebudeme jen dva roky, ale třeba tři nebo čtyři,“ uzavírá Reyes.

ČTK, BBC, ilustrační foto Naše voda