V posledních týdnech byly na více lokalitách v Česku zjištěny hromadné úhyny racků chechtavých. Národní referenční laboratoř pro ptačí chřipku v SVÚ Praha potvrdila u vyšetřených ptáků vysoce patogenní subtyp viru ptačí chřipky H5N1.

Zatímco v minulých měsících i letech tento subtyp napadal u volně žijících ptáků především labutě a v menší míře i další vodní ptáky (kachny, husy, volavky), tento poslední genotyp H5N1 je vysoce infekční pro racky a to především racky chechtavé. Vzhledem k jejich koloniálnímu způsobu života se u nich nákaza velmi rychle šíří.

Hlaste hromadné úhyny racků

Pokud u vody zaznamenáte 5 a více mrtvých racků (nebo dalších vodních druhů ptáků), prosíme, vložte informace a foto do formuláře pro záznam ptačích chorob ZDE.

Sledovat rozšíření chorob je důležité pro ochranu i výzkum. Pomozte s jejich mapováním. Pro vkládání pozorování lze také alternativně využít faunistickou databázi avif. 

Je žádoucí uhynulé ptáky vyfotit (ale nedotýkat se jich ani s nimi nemanipulovat) a informovat e-mailem místně příslušnou Krajskou veterinární správu, pokud jste nákazu zaznamenali na nové lokalitě mimo dosud známá ohniska.

Známá ohniska ptačí chřipky u racků chechtavých v Česku v roce 2023

Mutěnické rybníky (Hodonínsko, Jihomoravský kraj)

Hobšovický rybník (Kladensko, Středočeský kraj)

Zámecký rybník (Kroměřížsko, Olomoucký kraj)

Vrbenské rybníky (Českobudějovicko, Jihočeský kraj)

Dobříň (Litoměřicko, Ústecký kraj)

Info o ptačí chřipce v Česku

Ohnisek ptačí chřipky u racků chechtavých je v tuto chvíli několik po celém Česku. Omezení chovu drůbeže v této lokalitě veterináři nechystají vzhledem k tomu, že ptačí chřipka byla zjištěna jen u volně žijících ptáků.

Aktuální informace k ptačí chřipce na webu Státní veterinární správy

Situace v Evropě

Současná ptačí chřipka vypukla v listopadu 2021 v Indii, kde uhynulo 300 jeřábů panenských. Následoval úhyn 5000 jeřábů popelavých v Izraeli v prosinci 2021. Zakrátko byl virus ptačí chřipky prokázán ve většině evropských zem. Naprosto katastrofální je její dopad na populace mořských ptáků.

Nizozemsko ztratilo během několika týdnů až 80 % své hnízdní populace rybáků severních. Velká Británie zaznamenala hromadné úhyny mořských ptáků v mnoha hnízdních koloniích včetně největší světové kolonie terejů bílých na skotském ostrově Bass Rock. Podobné masivní úhyny zaznamenala i Severní Amerika a třeba na pobřeží Kanady moře vyplavilo více než 8000 mrtvých terejů bílých. Hnízdění v těsně nahloučených koloniích je pro mořské ptáky typické a pro šíření ptačí chřipky bohužel optimální.

Zabránit šíření viru ptačí chřipky je extrémně náročné. Kromě jiného je nezbytné podrobně monitorovat ohniska nákazy a odstraňovat mrtvé ptáky, virus totiž v uhynulých jedincích přežívá několik dní až týdnů, a může tak nakazit další ptáky v okolí či mrchožrouty.

Česká společnost ornitologická, ilustrační foto (jedno z ohnisek ptačí chřipky bylo zaznamenané na Mutěnických rybnících v Jihomoravském kraji, foto Ondřej Ryška)