Křešice na Litoměřicku, které často ničí velká voda, dostaly od Povodí Labe protipovodňové zdi a ochranu za více než 190 milionů. Jak ale píší Hospodářské noviny, pokud by přišla povodeň, v Křešicích by horko těžko dávali stěny dohromady.

Ukázalo se to naplno před pár dny, kdy stěny zkoušeli cvičně postavit místní hasiči. Zvládli to s vypětím všech sil. Obec totiž nedostala k mobilním zábranám technické vybavení, jako jsou klíče, zvedáky nebo žebříky. Chyběly i dopravní značky. Stěny stojí u silnice a při stavbě se musí usměrňovat doprava. Vybavení museli Křešičtí koupit ze svého. Pokud by z rozpočtu nevyčlenili 700 tisíc korun, nemohli by stěny stavět vůbec.

Dodnes jim však chybí osvětlení, protože při povodních musí být to veřejné vypnuté. Nemají ani čluny, i když se při záplavách část stěn montuje z vody. „Ještě potřebujeme dokoupit vybavení přibližně za milion a půl. Nechápu, proč v projektu za téměř 200 milionů nebyly dva miliony, abychom mohli stěny postavit,“ říká křešický starosta Václav Kovařík. Obec s patnácti sty obyvateli hospodaří každý rok přibližně s dvanáctimilionovým rozpočtem. Starosta se bude nyní snažit získat dotace, aby mohl vybavení dokoupit.

Ministerstvo zemědělství nalilo do protipovodňových opatření od roku 2002 po celém Česku celkem deset miliard korun. Státní podnik Povodí Labe nedokázal přesně říci, zda i jinde je situace obdobná jako v Křešicích a co je její příčinou. „Je to velmi složitá věc. Musíme se podívat na smlouvy s obcí, na projekt a projít další dokumenty. Budeme se tím zabývat,“ řekl mluvčí Václav Jirásek. Podle starosty Kovaříka obec pyká za to, že byla mezi prvními, kde se plány na ochranu proti povodni uvedly v život. „Asi se ještě nevědělo, co je potřeba,“ přemýšlí starosta.

Potíže s protipovodňovými opatřeními mají i v jiných regionech. Například zvýšení mostů v Otíně na Jindřichohradecku, které podle místních jako ochrana proti velké vodě nefunguje, vyšetřuje policie. Krajský lídr Změny pro Liberecký kraj Jan Korytář zase upozorňoval před volbami na rozšíření jablonecké protipovodňové štoly coby na zbytečnou investici, která vychází vstříc stavebním firmám spřízněným s krajem. A potíže má i hlavní město Praha. Na jaře se ukázalo, že některé protipovodňové zdi, které stály miliardy korun, praskají a potřebují opravu.

Zdroj: Hospodářské noviny

18.10.2012 11.37, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony