Bobr evropský je v České republice chráněným druhem, smí se ale lovit v regionech, kde hospodářsky škodí, například v povodí Vltavy nebo v jižních Čechách. Na rozdíl od jiné zvěřiny se však maso z ulovených bobrů většinou nekonzumuje.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) se zaměřili na výzkum parazitů i tělesných proporcí u legálně ulovených kusů, následně zkoumali kvalitu masa. Praktickým výstupem výzkumu jsou i užitné vzory na klobásu a konzervu s přídavkem bobřího masa, díky kterým lze potenciálně problematické maso jíst bez zdravotních rizik.

Užitné vzory vznikly jako součást spolupráce Agronomické fakulty s Lesnickou a dřevařskou fakultou. Vědci dokumentovali všechna potenciálních nebezpečí a získávali data ohledně jakostních parametrů masa. „Ulovené kusy jsme primárně brali na výzkum přítomnosti parazitů v trávicím traktu bobrů a biometrické charakteristiky – vážili jsme jedince, určovali pohlaví, měřili rozměry těla, abychom pochopili populační strukturu v jednotlivých oblastech. Výzkum masa byl další krok, který se nám nabídl. Když už je nutné chráněné druhy zabíjet, snažili jsme se tyto vzácné vzorky využít v co nejvíce oborech,“ popsal Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU.

V minulosti se bobří maso tradičně konzumovalo, v současnosti k tomu lovci ale nemají moc velkou motivaci. „Samotné provedení lovu je totiž komplikované a myslivci nenesou odpovědnost za škody. Většina vydaných výjimek k odstřelu se tak často nevyužije, přestože se mnohdy jedná o vysoké riziko, například poškození hrází bobrem. Maso, které náleží konkrétnímu lovci, je tak vlastně jedinou motivací. A byli to právě lovci, kteří se na nás často obraceli s dotazem, zdali je bezpečné maso konzumovat,“ nastínil Mikulka.

Vzhledem tomu, že je zvíře z vodního prostředí, mohlo se při odlovu kontaminovat nebo ho v průběhu života mohli napadnout paraziti. Bobří konzerva i klobása představují způsob, jak v domácnosti lovce z potenciálně rizikové suroviny získat zdravotně nezávadnou potravinu. „V době, kdy člověk do jisté míry nahrazuje funkci predátora tím, že zvíře usmrtí, bere na sebe i morální odpovědnost za co největší využití jeho jatečného těla, pak můžeme říci, že bobr neztratil život jen proto, aby skončil v černém pytli, ale jeho tělo se využilo jako jiná zvěřina,“ uvedl Miroslav Jůzl z Ústavu technologie potravin AF MENDELU.

Bobrů se uloví pouze několik desítek kusů za rok. „Po odlovu mohou být zlikvidováni pouze v souladu s legislativou, lovec může maso z uloveného kusu zkonzumovat v rámci své domácnosti, ale u chráněných živočichů nemůže uvádět na trh nebo obchodovat s jakoukoli částí zvířete,“ doplnil Jůzl. Užitné vzory jsou určené především pro lovce a myslivecké jednoty, Státní veterinární správu a pro publikační účely. „Na užitné vzory jako jediné je spolu s články možné se ze systematických důvodů odkazovat v odborném prostředí i ve vztahu komunikace s ministerstvem nebo dozorovými orgány,“ uvedl Jůzl. Podle něj jsou výsledkem, který mohou spolu s dalšími daty využívat příslušné orgány při rozhodování o původních chráněných druzích určených k lovu.

Legislativa umožňuje odlov bobrů v přesně definovaných případech za schváleného postupu. „Bobr je sice chráněným živočichem v kategorii silně ohrožený, ale zároveň se dle platného programu péče může lovit na povodí Vltavy v oblasti jižních Čech i na desítkách území, kde je vydaná výjimka k jejich odlovu z důvodu konfliktů s hospodařením,“ přiblížil Mikulka. Tyto výjimky vydávají krajské úřady, má je několik honiteb na jižní Moravě, například v oblasti Pohořelic, odkud MENDELU nejčastěji odebírá ulovené bobry. „My jako univerzita máme vydanou legislativní výjimku pro výzkum ulovených jedinců, můžeme tedy mrtvé jedince odebírat, provádět pitvu, zkoumat zdravotní stav, preparovat aj. Z principu není možné pro vědu usmrcovat chráněná zvířata,“ dovysvětlil Mikulka.

Podle údajů České zemědělské univerzity se v Česku pohybuje kolem patnácti tisíc bobrů. Největší populace je v Plzeňském kraji, na druhém místě je jižní Morava. Ročně se oficiálně odstřelí kolem padesáti bobrů. „V rámci České republiky je vymezená tzv. zóna C, což je zhruba pětina státu, kde je na bobra nahlíženo jako nežádoucího a je nutné jej lovit. Pak existuje celkem 72 výjimek, kde je bobr loven,“ přiblížil Mikulka.

Vědci Mendelovy univerzity v Brně řeší i hodnocení dopadů výskytu, šíření a návrhy efektivních postupů u dalších nepůvodních druhů živočichů, které v Česku vyžadují regulaci, mezi ně patří například nutrie.

Další informace na: Výzkum bobra: vědci se zaměřili na parazity, strukturu populace i kvalitu masa

MENDELU, ilustrační foto ČZU