28.6.2023 14.05, Rubrika: Podnikání s vodou a zákony
Povodí Vltavy loni téměř zčtyřnásobilo zisk na 96,7 milionu korun
Státní podnik Povodí Vltavy loni téměř zečtyřnásobil zisk na 96,7 milionu korun. V roce 2021 měla firma zisk 24,3 milionu korun, loni tedy meziročně vzrostl o 298 procent. Výnosy podniku se zvýšily o 13 procent na 1,57 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy umístěné se Sbírce listin.
Povodí Vltavy na území 28.708 kilometrů čtverečních spravuje 21.900 kilometrů vodních toků. Hospodaří se 115 vodními nádržemi, stará se o 21 plavebních komor na Vltavské vodní cestě a o 354 jezů.
Podnik měl v loňském roce tržby za odběr povrchové vody 907 milionů korun, z výroby elektrické energie měl výnosy téměř 300 milionů korun a za užívání vodních děl na Vltavské kaskádě utržil přes 110 milionů korun.
Povodí Vltavy začal v září nově provozovat malou vodní elektrárnu Šindelna na Nežárce, spravuje jich již 22. Jejich výkon byl loni 22,04 megawattu a vyrobily přes 106 gigawatthodin elektrické energie. Plán výroby energie podle podniku elektrárny překročily o 15 procent. Ovlivnily to hlavně hydrologické podmínky.
Generální ředitel firmy Peter Kubala ve výroční zprávě uvedl, že podniku se dařilo plnit většinu plánovaných oprav a investic. Na údržbu a opravy dala firma 304 milionů korun, z toho přes 38 milionů Kč získala ze státního rozpočtu, hlavně od ministerstva zemědělství a Státního fondu dopravní infrastruktury. Na investice šlo loni 812 milionů korun, z toho 527 milionů Kč ze státního rozpočtu.
Podnik loni v programu ministerstva zemědělství na podporu prevence před povodněmi financoval dvě stavby, jejichž celkové náklady budou přes dvě miliardy korun. Je to zabezpečení přehrady Hněvkovice, které má stát 267 milionů Kč, a projekt na přehradě Orlík. Ten je podle povodí v současnosti největší vodohospodářskou stavbou v ČR. Na Orlíku se staví doplňkový bezpečnostní přeliv a náklady jsou přes 1,8 miliardy korun.
Oba projekty byly původně zařazeny do Národního plánu obnovy a měly být tedy financované z peněz EU. Evropská komise ale jejich financování z plánu vyřadila a na stavby bude letos ze státního rozpočtu potřeba 512 milionů korun. Ministerstvo zemědělství uvedlo, že z plánu se vyřadilo 15 protipovodňových projektů ze 42 připravených.
Nejvytíženější plavební komorou ve správě podniku byla, stejně jako v minulých letech, komora na pražském Smíchově. Proplulo jí 15.507 lodí, což je o 5740 více než v roce 2021. V roce 2019 před vypuknutím pandemie koronaviru, které vedla k útlumu turistického ruchu, se komorou proplavilo přes 22.000 lodí.
Zdroj: ČTK
28.6.2023 14.05, Rubrika: Podnikání s vodou a zákonyAktuality
Obyvatelé části Plzně mají mít letos kanalizaci a vodovod za 120 mil.
Akt. 15.1.2025 15.16Rubrika: Vodovody a kanalizace
ČZU zakládá centrum pro výzkum biologických invazí v lesích
Akt. 15.1.2025 11.42Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě