Umělá infiltrace je ve světovém měřítku stále populárnější vodohospodářská metoda, jak zadržovat vodu v krajině a zpomalovat její odtok. Ještě v šedesátých letech byla Česká republika mezi špičkou v této oblasti. Pak však došlo k celostátní změně strategie a přesunu důrazu na zásobování povrchovou vodou.

Období střídajících se klimatických extrémů, povodní a sucha, ukázalo, že to bylo špatné rozhodnutí. Většina států s vhodnými hydrogeologickými podmínkami začlenila umělou infiltraci do svých opatření v boji proti suchu – například Izrael zasakuje 87 % svých vyčištěných odpadních vody formou umělé infiltrace a recykluje je. V Německu 20 % všech pitných vod pochází z různých forem umělé infiltrace. V České republice je vytipována řada perspektivních lokalit, mimo jiné i v oblastech postižených suchem a na ně jsou připraveny administrativně zajištěné podrobné technické projekty včetně zdůvodněných rozpočtů. K jejich spuštění však dosud chybí potřebné finanční zdroje.

V obecné rovině je pod pojmem umělá infiltrace chápán jakýkoliv technologický proces, kterým dochází k řízenému zasakování povrchové vody do podzemí. Pod tímto pojmem je v Čechách nejčastěji spojována břehová infiltrace, resp. využití zasakovacích nádrží v Káraném. Nabídka technologických postupů je však podstatně širší, přičemž každá z nich má svá specifika uplatnění v různých přírodních podmínkách nebo v závislosti na požadavcích uživatele.

Dosavadní zkušenosti

Řízená umělá infiltrace v podmínkách České republiky není novinkou. Koncem sedmdesátých a na počátku osmdesátých let probíhal regionální výzkum celého území republiky z pohledu využitelnosti této technologie. Nicméně do fáze provozu se dostala jen jediná lokalita. Výzkumný ústav vodohospodářský byl u zrodu patnácti zasakovacích nádrží ve štěrkopíscích Jizery v Káraném s kapacitou 700–900 l/s, které představují významný zdroj kvalitní pitné vody pro Prahu. Povrchová voda z Jizery je po předčištění přiváděna do vsakovacích nádrží. Z nádrží voda infiltruje do okolních kvartérních štěrkopísků o mocnosti až 20 m a je jímána systémem trubních studní či spouštěných studní s horizontálními sběrači, umístěnými asi 200 m od nádrží.

V následujícím období byla idea umělé infiltrace opuštěna a přednost dostaly zdroje povrchové vody. Postup klimatické změny ale ukázal, že tato jednostranná orientace není ideální. Oteplování a častější klimatické extrémy zhoršují jakost povrchových vod (jmenujme např. problémy s eutrofizací nebo splachy při povodních). V rámci vodní bilance výrazně narůstají ztráty způsobené evapotranspirací a povrchovým odtokem.

Současnost nové umělé infiltrace v Česku

Pod vlivem pozitivních zkušeností ze zahraničí a stále častějších negativních dopadů extrémních klimatických jevů (sucho a povodně) došlo v roce 2010 k další iniciativě obnovit tradici umělé infiltrace v České republice. Ministerstvo životního prostředí v rámci Operačního programu životního prostředí EU zadalo Výzkumnému ústavu vodohospodářskému studii „Zpracování metodiky pro posuzování problematiky umělé infiltrace v ČR“, která měla zhodnotit potenciál umělé infiltrace v ČR. Z hlediska perspektivy budoucího využití řízené umělé infiltrace bylo zhodnoceno celé území České republiky, vytipovány vhodné regiony a pro ně byl připraven podrobný technický projekt na 12 pilotních lokalitách, na kterých proběhl předběžný výzkum. Současně proběhly ve všech krajích propagační akce s cílem vysvětlení hlavních výhod umělé infiltrace. Realizace navržených prací měla běžet paralelně s projektem „Rebilance zdrojů podzemních vod“ České geologické služby, a to v letech 2011–2015. K realizaci tohoto projektu však zatím nedošlo.

Novou šanci získala umělá infiltrace v souvislosti se suchem, které postihlo celé území České republiky v roce 2015. Vláda přijala program s vizí zamezení negativních dopadů sucha do budoucna. Součástí tohoto projektu byla i umělá infiltrace. V rámci nových přípravných prací bylo v průběhu roku 2016 vybráno šest pilotních lokalit. Na nich proběhly administrativní přípravné práce, byly aktualizovány technické projekty a byl dokončen komplexní geofyzikální průzkum. Lokality jsou připraveny pro testování různých technologií umělé infiltrace.

Pilotní lokality

Meziboří v Krušných horách

Na této lokalitě probíhá test opatření na zpomalení odtoku povrchových vod z krystalinika a zvýšení podílu odtoku podzemních vod na celkovém odtoku. Konkrétně se jedná ověření funkce vybudované podzemní těsnící clony  a jímacího zařízení. Ověřený model bude využitelný pro zlepšení vodní bilance malých obcí, kdekoliv ve vodohospodářsky deficitním území v horských oblastech ČR. Uvedený systém bude možné kombinovat i se zasakováním vyčištěných odpadních vod.

Holedeč (Žatecko)

Pomocí souboru technických opatření by se měla posoudit klasická umělá infiltrace pomocí zasakovací vany a to v lokálním měřítku malé obce, v pískovcích české křídové pánve. Lokalita v Poohří je situovaná ve srážkovém stínu Krušných hor s významnými dopady sucha.

Rohov u Nymburka (Polabí)

Typový projekt pro využití umělé a břehové infiltrace v prostředí kvartérních sedimentů je připraven pro lokalitu Rohov s využitím v jiných lokalitách po celé ČR. Soubor prací představuje komplexní posouzení umělé infiltrace pomocí zasakovacích van a současně i proces břehové infiltrace v prostředí kvartérních sedimentů v blízkosti toku.

Povodí Orlice, meandr Jordán u Hradce Králové

Test účinnosti netradiční formy břehové infiltrace, revitalizace toku Orlice v prostoru meandru Jordán u Týniště nad Orlicí si klade za cíl posouzení dopadu na hydrogeologický režim přilehlých kvartérních sedimentů. Konkrétní projektové řešení bude využito pro zvýšenou tvorbu podzemních vod v meandru Jordánu a navýšení využitelného množství průtoku ve vodárenském toku Orlice v období sucha.

Kojetín u Kroměříže

Ověřování izraelských technologií umělé infiltrace v podmínkách střední Moravy, významně postižené suchem. Cílem prací je posoudit proces břehové infiltrace jako opatření boje proti suchu a zadržování vody v krajině. Specifikou této lokality bude posouzení zasakování vyčištěné odpadní vody z nedaleké čistírny odpadních vod.

Přítluky u Velkých Pavlovic

Podobný projekt jako předchozí pro realizaci klasického velkoobjemového zasakování infiltraci pomocí zasakovacích van v prostředí kvartérních a neogénních sedimentů, na území jižní Moravy s extrémními dopady sucha.

Ověřování izraelských technologií umělé infiltrace v podmínkách střední Moravy, významně postižené suchem. Cílem prací je posoudit proces břehové infiltrace jako opatření boje proti suchu a zadržování vody v krajině. Specifikou této lokality bude posouzení zasakování vyčištěné odpadní vody z nedaleké čistírny odpadních vod.

Zdroj a foto: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, plné znění textu na: https://www.vuv.cz/umela-infiltrace/o-tematu-19/