Ukrajina po zničení Kachovské přehrady ztratí pokolení organismů a ryb, upozorňuje biolog z oděského Ústavu mořské biologie Jurij Kvač. Největší problém pro ekosystém Černého moře jsou podle něj kvůli ekologické katastrofě uniklá hnojiva a pokles salinity v moři.

Teď je doba tření ryb a jikry uhynou, řekl Kvač v rozhovoru s ČTK. Současná ekologická katastrofa je podle něj největší týkající se Černého moře. „Podobná se odehrála za druhé světové války při odpálení dněperské vodní elektrárny. I tehdy to byla katastrofa pro ekosystém, ale menší,“ míní ukrajinský vědec s odkazem na události z roku 1941. Sověti se tehdy odpálením hráze vodního díla pokusili zastavit postup armády nacistického Německa.

„Stalo se to na konci léta, přičemž řeka Dněpr teče ze severu, kde už normálně tou dobou prší, což znamená, že naše část Černého moře už má nižší salinitu. Končí tření ryb a plůdek je trošku větší, takže se může dostat dál od sladké vody,“ vysvětluje Kvač, který svého času pracoval také v Česku, konkrétně v Parazitologickém ústavu v Českých Budějovicích a později v Brně v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd. Nyní působí v jihoukrajinské Oděse, ale stále pracuje na částečný úvazek pro brněnský institut.

„Teď je (obvykle) salinita vysoká, přičemž se sem dostala spousta sladké vody. A je doba tření ryb, máme tady jikry a ty prostě uhynou. Normální ryba může odplout dál od břehu, ale jikry ne. Ztratíme pokolení organismů, ryb,“ řekl výzkumník, který zároveň upozornil na velikost obou přehrad. Objem vody v Kachovské přehradě byl výrazně vyšší než v té dněperské. „Teď vyteklo (do Černého moře) mnohem více vody,“ dodal vědec, jenž v Oděse pracuje pro výzkumný ústav spadající pod ukrajinskou Národní akademii věd.

Velký problém kromě poklesu salinity vody podle něj představují také hnojiva. V Sovětském svazu úřady totiž průmyslová hnojiva nekontrolovaly. „Každý déšť je smýval do řek a v nádržích jich bylo spousta. Měli jsme s tím problém každé léto, když je řeky (při odpouštění nádrží) přinášely do moře. Podporují totiž růst řas, kterých pak bylo v moři spousta. Teď to vyteklo všechno najednou a je to v moři,“ upozorňuje vědec, podle něhož tato hnojiva nepředstavují problém jen pro Ukrajinu, ale pro celé moře. „A to na deset, dvacet let,“ poznamenal.

Ředitel Ukrajinského vědeckého střediska pro mořskou ekologii Viktor Komorin v rozhovoru s ČTK upozornil mimo jiné na to, že některé toxické látky se dostávají na dno moře, kde se usazují v sedimentech. „A například během podzimních bouří se dostanou znovu do vody, což vyvolá druhotné znečištění,“ řekl výzkumník, podle něhož se určité organické znečištění usazuje na zooplanktonu i rybách a může mít vliv také na lidi, pokud by mořské plody snědli.

Také Komorin upozornil na pokles salinity a zmínil odhady, podle nichž se do řeky Dněpr ústící do Černého moře dostalo několik set tun motorového oleje. Důsledky zničení Kachovské přehrady se projeví ve znečištění vody a půdy a budou mít dopad na život v Černém moři, což ovlivní nejen Ukrajinu, ale i další země sousedící s touto oblastí, míní. Pobřeží Černého moře mají vedle Ukrajiny a Ruska také Rumunsko, Bulharsko, Turecko a Gruzie.

Oba vědci zároveň varovali před plaváním v Černém moři blízko ukrajinských břehů. Koupání v Oděse je zakázané od začátku ruské invaze kvůli minám. Úřady před časem zvažovaly, že otevřou některé pláže, které by před výbušninami chránily zábrany, ale zničení Kachovské přehrady tomu učinilo přítrž. Přesto nařízení někteří lidé porušují.

„Voda spláchla záchody, kanalizace, hřbitovy, rezervoáry pro odpadky. Koupat se v takové vodě je nebezpečné pro zdraví. Nepůjde to několik měsíců,“ domnívá se Kvač. Podle Komorina je v Oděse odepsaná přinejmenším současná rekreační sezona. „Nelze jíst ani zdejší ryby nebo mušle,“ poznamenal výzkumník.

Oba odborníci přitom vyjádřili opatrnost v prognózách ohledně obnovy ekosystémů. Zapotřebí jsou další výzkumy. Podle Kvače se ekosystém jednou obnoví, nicméně bude potřebovat čas. „Jak to bude vypadat, nikdo neví. Nemůžeme říct, co bude za pár let. Protože když ztratíme pokolení ryb, něco přijde na jejich místo. To místo nezůstane prázdné, něco přijde. Nějaké jiné organismy, byť nevíme jaké. Třeba nějaký nový druh, ale nevíme. Reakci ekosystému na tuto katastrofu nelze předvídat,“ poznamenal Kvač.

Některé důsledky se podle něj mohou projevit i za několik let. „V moři máme několik druhů ryb a bezobratlých, kteří existují v moři i řekách. Stejný druh, ale různé populace, liší se geneticky. Teď voda z Dněpru vynesla populace těch sladkovodních a budou se křížit s těmi mořskými. Reakce populace může být jakákoliv. Mohou mít slabou imunitu, stát se invazními nebo prostě začít hynout,“ upozornil biolog z oděského Ústavu mořské biologie.

Hráz Kachovské přehrady se protrhla v noci na 6. června. Moskva a Kyjev se ze zničení rozsáhlého vodního díla na Dněpru viní navzájem, ale například podle listu The New York Times důkazy naznačují, že stavba – kterou okupovali Rusové – byla zničena zevnitř.

ČTK, ilustrační foto (plůdek losos) Naše voda – Nina Havlová