Dokument, který natočili odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Žďárské vrchy, ukazuje, jaká vypadá bobří činnost v praxi. Volně k dispozici je na našem YouTube kanále.

Bobr buduje hráze, aby zvýšil hladinu vody v místech, kde se pohybuje. Ve vodě se totiž cítí nejbezpečněji, pod vodou potřebuje mít i vchod do nory, kterou obývá. Vytváří si proto systém jezírek a tůní, které jsou propojené sítí kanálů. Zadarmo tedy dokáže to, po čem je v kontextu klimatické změny mimořádná poptávka – zadrží v krajině vodu, brání splavování půdy a sníží riziko povodní, protože zpomalí povodňovou vlnu.  Jejich stavitelské schopnosti se ale někdy dostávají do konfliktu s hospodářskými zájmy člověka.

Bobři od pradávných dob přitahovali lidskou pozornost. Lidé tohoto největšího evropského hlodavce lovili pro maso a kožešinu, výměšek z bobřích pachových žláz využívali proti nachlazení a zánětům a jako základ pro výrobu vonných mastí. Zájem o bobří produkty přispěl k tomu, že původní populace bobra byla u nás vyhubena kolem poloviny 18. století. Teď se postupně vracejí.

V České republice nyní žije odhadem 15 000 bobrů. Aby se minimalizovaly konflikty, které jejich činnost v industrializované krajině přináší,  připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Program péče.  Za škody způsobené bobrem se proplácejí náhrady, byla vymezena místa, kde je bobry možné lovit, protože by mohli působit značné škody na soustavách rybníků.

Dokument ukazuje, jak bobři vytvářejí mokřady nebo napomáhají renaturaci technicky upraveného toku. Právě na taková opatření, která zpomalují odtok vody z krajiny, stát přitom poskytuje  dotace. Tomáš Just ve svém článku v časopise Ochrana přírody na konkrétním příkladu povodňové nádrže Žichlínek oceňuje práci bobrů podle Nákladů obvyklých opatření, které se využívají ke kalkulaci stavebních prací třeba při tvorbě tůní.

Zdroj: AOPK, foto: Lubomír Dajč, AOPK