Setkáním zástupců členských měst a obcí a zaměstnanců si dnes na Úpravně vody Plav připomíná Jihočeský vodárenský svaz (JVS) 30 let existence.

„V době privatizace vzniklo mnoho svazků obcí, ale princip členění majetku bez vstupu cizího kapitálu jsme uplatnili jako jedni z mála. A zachovali jsme to tak dodnes. Zatímco v některých regionech přemýšlejí, jak „vrátit vodu“ do českých rukou, na jihu Čech máme od samého počátku jistotu, že obce a města o vliv na vodní hospodářství, a tím i rozvoj svých regionů, nepřišly,“ říká Antonín Princ, který JVS z pozice předsedy představenstva a ředitele řídí už dvacet let. A v přípravném výboru stál v roce 1993 u jeho zrodu.

Tehdy tomuto zájmovému sdružení mnozí předvídali krátkou budoucnost, protože se v něm sešly desítky obcí, a tedy i názorů. Ale díky prozíravým a nadčasovým stanovám, dělícím osmi miliardový majetek do tří skupin, k tomu nedošlo. Šlo majetek společný, nedělitelný, skupinový a také historický, individuální obcí, ležící na jejich území, který si posléze v polovině 90. let převzaly do svého vlastnictví a správy. Od té doby se JVS zaměřuje výlučně na majetek nedělitelný. Tedy celou 556 km dlouhou vodárenskou soustavu. Její údržbu, modernizaci, rozvoj a od dubna 2011 také provozování.

„Jihočeská vodárenská soustava zvládla povodně, orkány, sucha i covidovou pandemii. Dopady výkyvů klimatických podmínek prověřily, že pitnou vodu nejvyšší kvality zvládáme dodat zákazníkům i při všech možných katastrofách. A hlavně, zásoby surové vody v římovské přehradě jsou dvojnásobné, než je roční spotřeba. Nedostatek vody Jihočechům, napojeným na naši soustavu, nehrozí,“ uvedl Princ. Zatímco římovská přehrada, patřící státnímu podniku Povodí Vltavy, zadržuje zhruba 30 milionů m3 surové vody, přes úpravnu Plav a distribuční síť JVS jí ročně odběratelé odeberou 16 milionů m3.

Počet zásobených měst a obcí z Vodárenské soustavy jižní Čechy v této době vzrostl z 94 na 173.  JVS do vodohospodářského majetku za třicet let investoval 3,8 miliardy Kč, z nichž přes jednu miliardu získal především z národních a evropských dotací a také ž podpory Jihočeského kraje. Počet členských obcí se zvýšil ze 168 na 269 a těm, co projevily zájem, svaz poskytl 115 milionů Kč nevratných příspěvků na napojení obyvatel. Dalších 311 milionů Kč jim pak bezúročné půjčil ze svého Fondu podpory investic.

Z historie

Počátkem 90. let stát rozhodl, že vodní hospodářství odstátní formou oddělených společností. Tedy, že státní podnik JIVAK se rozdělí na majetkovou a provozní část. Zatímco do provozovatelské firmy vstoupil strategický zahraniční partner (a po několika změnách je dnes jejím pokračovatelem společnost Čevak, která provozuje převážnou většinu majetku obcí), u infrastrukturního majetku se trochu tápalo. Nakonec v jižních Čechách převládl názor založit zájmové sdružení.  Nabídku přistoupit k privatizačnímu projektu dostalo 280 obcí v působnosti tehdejšího státního podniku JIVAK. V první fázi k projektu přistoupilo 71 obcí. Když pak v polovině roku 1993 svaz oficiálně vznikl, bylo u toho 168 obcí a měst, které se staly jeho zakládajícími členy.

Současnost

Úpravna vody Plav je srdcem Vodárenské soustavy jižní Čechy. Surová voda do ní přitéká z přehrady Římov na řece Malši a prochází přes tři stupně čištění. Výsledkem je pitná voda nejvyšší kvality. Aktuální produkce je zhruba 550 l/s. Což je necelá třetina vybudované kapacity 1450 litrů vody za sekundu.

Distribuce

Vodárenská soustava jižní Čechy má dnes 556 kilometrů vodovodních potrubí, z nichž 120 km se vybudovalo po založení JVS. Na rozloze 6300 km² pitnou vodou zásobuje přes 400 tisíc obyvatel Jihočeského kraje. Tedy více než polovinu ze 636 tisíc lidí, kteří v něm žijí. Dálkové distribuční větve z ÚV Plav míří a jih (Český Krumlov, Velešín, Kaplice., Dolní Třebonín), sever (Táborsko, Lomnice n.L., Milevsko) a severozápad (České Budějovice a okolí, směry Prachatice, ETE, Strakonice, Písek, Blatná, Čimelice, Mirotice, Osek, Radomyšl) a jsou doplněny řadou čerpacích stanic a vodojemů.  Soustava propojuje všechna okresní města a v případě nouze je schopna nahradit i navazující a propojené místní skupinové vodovody.

Zdroj a foto (úpravna vody Plav): JVS