Kdysi se prádlo pralo jen namáčením do vody a otloukalo o kameny. Připomíná to facebooková verze portálu Naše voda s tím, že se po prádle v kádi šlapalo a dupalo, dokud se oděv nezbavil nečistot.

Prádlo se následně vymáchalo v čisté vodě, vyklepávalo pruty a usušilo. Takové praní nebylo moc účinné, proto lidé zkoušeli do prací lázně přidávat různé látky. Jako první nápad byla hlína a písek, pak následovala účinnější moč, popel, soda, potaš nebo zvířecí tuk. Někde se používaly i části rostlin, například kořen mydlice lékařské nebo kůra bílého ořešáku. Nakonec lidé vymysleli mýdlo.

To se ale jako prací prostředek rozšířilo teprve ve 12. století, jeho výroba byla totiž drahá. Kupodivu první doložené zmínky pocházejí ze starého Egypta, nálezy mýdla pocházejí z doby před čtyřmi tisíci lety. Z počátku přitom mýdlo sloužilo k léčebným účelům, teprve v 19. století se mýdlo stalo běžnou věcí, hlavně díky levnější průmyslové výrobě. Používáním mýdla se stalo praní daleko snazší, přesto to ale tato činnost byla velmi namáhává. K usnadnění praní se začaly používat tlouky –tzv. ruční nástroje ve tvaru vařečky nebo kopistu. Dalším krokem byl vynález valchy, rýhované prací desky. Původně se používala valcha dřevěná, později se uplatnily další materiály jako kamenina, sklo, plech, atd. Také se používal ruční plechový zvon na dřevěné rukojeti.

Vynálezem prvního pracího stroje Angličanem Johnem Tyzackem v roce 1691 se praní opět zjednodušilo. Šlo o otáčivý buben na kliku. Klikou se muselo ručně točit. Je to již v podstatě princip praní, který se používá do dneška. Tato pračka byla ale určena pro použití v textilní manufaktuře k praní látek znečištěných při výrobě. První pokusy o vyrobení pračky do domácnosti nastaly až v druhé polovině 18. století. Vhodné podmínky pro její výrobu ovšem nastaly až v 19. století. Dalším průkopníkem v úpravě pračky byl Americký továrník Hamilton Smith z Pittsburgu, který sestrojil v roce 1858 pračku s vertikálně uloženým bubnem. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se objevila jiná inovace. Do tělesa bylo umístěno topeniště, takže prádlo se mohlo vyvařovat přímo v pračce.

Velkým zlomem byla elektrifikace domácností, která umožnila mechanizaci celé škály domácích prací včetně techniky praní. První elektrickou pračku zkonstruoval Alva Fischer v roce 1906.

Facebook Naše voda