Na financování stanice, která dohlíží na kvalitu vody v řece Bečvě, se budou nově podílet ministerstvo životního prostředí (MŽP), Zlínský kraj a Valašské Meziříčí. O dohodě informovaly v tiskové zprávě. Provoz monitorovací stanice stojí asi 700.000 korun ročně.

Monitorovací stanice se nachází ve Lhotce nad Bečvou nedaleko Valašského Meziříčí na Vsetínsku. Zařízení je schopné okamžitě poznat změny v kvalitě vody a odebírat vzorky. Jeho smyslem je předejít ekologickým haváriím, jaká byla na Bečvě v září roku 2020. Její provoz hradilo do konce loňského roku ministerstvo, ale i po Novém roce funguje bez přerušení. Nyní se MŽP, kraj a město dohodly na smlouvě, podle níž bude financování zajištěno v poměru 3:2:1. Největší podíl uhradí ministerstvo, nejmenší Valašské Meziříčí.

„Fungování měřicí stanice se osvědčilo. Přístroje reálně dohlíží na parametry kvality vody a zároveň jejich přítomnost působí preventivně, potenciální znečišťovatelé vědí, že je řeka pod dohledem. Prospívá řece Bečvě i celému regionu,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

„Zachování nepřetržitého monitoringu kvality vody v Bečvě bylo od začátku naší prioritou. Rok a půl dosavadního provozu bez jakéhokoliv dalšího znečištění řeky totiž jasně dokazuje neocenitelný přínos monitorovací stanice pro celý náš region,“ doplnil starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek (ANO). Dohodu na společném financování stanice ocenil i zlínský hejtman Radim Holiš (ANO). „Jsem rád, že jsme se dohodli na podmínkách financování, najít shodu bylo v zájmu všech,“ uvedl.

Stanice je na břehu řeky pod hlavními výustěmi podniků ve Valašském Meziříčí. Do přístroje je pomocí čerpadla přiváděna voda z řeky, vtéká do komůrky, kde jsou perloočky. Jsou snímány kamerami, systém vyhodnocuje jejich chování a sleduje několik parametrů, ze kterých se vypočítává toxický index. Pokud se situace zhorší, spustí se alarm, dá se signál institucím a začnou se také automaticky odebírat vzorky. Systém také dokáže určit, odkud asi znečištění přišlo a jak je velké. Perloočky reagují okamžitě a mnohem dříve než například ryby. V praxi se na znečištění přijde často až ve chvíli, kdy ryby uhynou.

Provoz stanice zajišťuje Výzkumný ústav hospodářský T. G. Masaryka. Podle jeho ředitele Tomáše Fojtíka nezaznamenala stanice dosud žádné případy havarijního znečištění. Výsledky měření ústav zveřejňuje na webu.

MŽP připomnělo, že větší ochranu řek před haváriemi by měla přinést také novela vodního zákona, která je nyní ve Sněmovně.

Zdrok: ČTK, foto: wikimedia commons, palickap – Vlastní dílo