Vědci ukázali na dosud neznámého producenta emisí uhlíku s významným vlivem na klima planety. Jeho škodlivost uvolňováním oxidu uhličitého do atmosféry je srovnatelná s produkcí spalin motorů celosvětové flotily čítající čtyři miliony rybářských lodí.

V nejnovějším čísle časopisu Frontiers in Marine Science jsou uveřejněny výsledky studie zaměřené na uvolňování uhlíku do atmosféry následkem lovu ryb. Pokud má Trisha Brooke Atwoodová z University státu Utah pravdu, tak vlečení sítí po dně víří usazeniny tak mocně, že se znovu dává do koloběhu uhlík, který by jinak zůstal umrtven v kalu dna. Tisícileté usazeniny pohřbeného uhlíku se následně v podobě oteplovacího plynu uvolňuj do atmosféry.

Pokud má tým Atwoodové z Utah State University a jejích kolegů z NASA Goddard Institute for Space Studies, Columbia University, University of California a James Cook University pravdu, tak vlečení sítí po dně v letech 1996–2020 uvolňovalo v celosvětovém měřítku do atmosféry ročně až 0,34–0,37 Pg CO2. (1 Pg = 1 petagram = 1015 gramů = 1 miliarda tun). Řádově má jít o ekvivalent emisí všech leteckých společností. Nemilé na tom je, že se situace rok od roku dál zhoršuje.

Necelá polovina ze sítěmi „vyprodukovaného“ CO2 má zůstávat ve vodě v podobě kyseliny uhličité s nežádoucím okyselením mořské vody. Do atmosféry se podle vědců neplánovaně vzniklého oxidu oxidu uhličitého uvolní 55 – 60 % během 7 – 9 let. Jsou-li kalkulace mezinárodního týmu složeného z ekologů, fyziků, geologů a matematiků správné, tak z toho plyne, že prognostickému modelování klimatu se v rozmezí několika měsíců dostalo další ťafky. Nedávno totiž vrásky na čele klimatickým inženýrům přidělal poznatek z boreálních lesů. Nechovají se tak, jak se od nich očekávalo (viz zde).

Zdroj, plné znění textu, grafika a video na: https://www.osel.cz/13309-dalsi-zdroj-co2-s-kterym-se-nepocitalo.html, ilustrační foto Naše voda