Protesty zemědělců v Evropě, problematika velkých šelem, monitoring půdy a akvakultura byla hlavní témata, o kterých dnes v Praze jednali ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a eurokomisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginij Sinkevičius. Věnovali se také monitoringu kvality půdy a lesů.

Ministr Marek Výborný v souvislosti s protesty zemědělců, které se v těchto dnech konají i v České republice, uvedl, že je velmi důležité obavám a potřebám protestujících zemědělců porozumět. „Jejich hlasy jsou důležité pro pochopení aktuálních problémů v našem sektoru. Pokud jde o Zelenou dohodu (Green Deal – pozn. red.), nechceme zpochybňovat její cíle, měli bychom se ale zaměřit na způsob jejich naplňování. Tím myslím dostatečný časový prostor pro přizpůsobení se změnám, flexibilní přístup pro jednotlivé členské státy, jenž bude reflektovat jejich úsilí, které již v minulosti na řešení jednotlivých výzev vynaložily. A s tím jednoznačně souvisí adekvátní kompenzace pro zemědělce,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Ministr eurokomisaře Virginije Sinkevičiuse informoval, že bude v Bruselu i nadále požadovat snížení administrativní zátěže pro zemědělce, protože systém je příliš komplikovaný, nepřehledný, a tedy i demotivační. Zároveň ho vyzval, aby Evropská komise posílila podporu udržitelného zemědělství, které bere v úvahu jak environmentální, tak ekonomické a sociální hledisko, a podpořila tak potřebné plánované úpravy. To zahrnuje poskytování adekvátních finančních prostředků a podpory pro zemědělce, kteří přecházejí na udržitelné zemědělské postupy

Diskuse se týkala rovněž dalších návrhů v oblast životního prostředí a Evropské zelené dohody. „Vedli jsme plodnou diskusi o mnoha důležitých součástech Zelené dohody pro Evropu a o tom, jak můžeme spolupracovat na jejich realizaci, aby z toho všichni měli prospěch. Komise při provádění těchto změn zemědělce, průmysl a podniky podporuje. Náš návrh týkající se monitorování půdy bude pro zemědělce obzvláště přínosný, aniž jim ukládá jakékoli povinnosti. Jeho cílem je totiž podporovat udržitelné hospodaření s půdou, zvýšit úrodnost půdy a stabilizovat, nebo dokonce zvýšit výnosy a současně omezit používání vody a hnojiv. Náš návrh týkající se monitorování lesů bude vycházet ze stávajících vnitrostátních systémů a vyplní existující mezery, aby měli všichni k dispozici lepší a jednotnější údaje o lesích v Evropské unii. Proměnit Zelenou dohodu v praxi je nyní hlavní prioritou a představuje skutečnou cestu k dosažení udržitelné Evropy,“ uvedl eurokomisař Virginij Sinkevičius.

„Co se týče monitoringu lesů, jsem rád, že jsme se shodli na tom, aby systém co nejvíce vycházel z existujících systémů pro tento monitoring na národní úrovni. V případě monitoringu půdy považuji za klíčové dokázat maximálně využít již existující data a informace. Neméně důležité je i využití dostupných veřejných finančních zdrojů, které nejsou neomezené,“ řekl ministr Marek Výborný.

Přestože je problematika velkých šelem primárně v gesci ministerstva životního prostředí, hovořili oba představitelé i o tomto problému. Škody, které zejména vlk působí na hospodářských zvířatech, totiž velmi úzce souvisí i s resortem zemědělství. Pokud nebude vlk regulován, řada chovatelů hospodářských zvířat podle ministra Výborného ukončí hospodaření a cenná území, která jsou spásána a poskytují prostředí pro vzácné druhy rostlin a hmyzu, budou obhospodařována jiným, konvenčním, způsobem.

„Vlka a medvěda u nás nyní není možné regulovat, proto vítám iniciativu Komise, pokud jde o možnost přehodnocení ochrany vlka v rámci Bernské úmluvy. Domnívám se, že členské státy by měly mít možnost flexibilně rozhodovat o ochraně jednotlivých druhů s cílem zabezpečit biologickou rozmanitost,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný.

V souvislosti s akvakulturou ministr Výborný připomněl dlouhou tradici sladkovodní akvakultury v České republice, kdy se průměrná roční produkce ryb v rybnících pohybuje kolem 20 tisíc tun s dominancí chovu kapra obecného. Dále apeloval na komisaře ve věci budoucí podpory rozvoje tohoto sektoru.

MZe, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová