Plzeň spolu se svou firmou Vodárna Plzeň začala stavět v okrajové části Malesice vodovod a kanalizaci za 350 milionů korun bez DPH. Jde o poslední městský obvod, kde klíčová infrastruktura chybí, čekal na ni téměř čtvrtstoletí.

Lidem vysychaly studny a sepisovali petice. Stavba, která bude hotová v červenci 2027, umožní zdvojnásobit počet obyvatel obvodu, kde žije 1030 lidí. V poměru rozvojových lokalit vůči nynějším obyvatelům mají Malesice největší potenciál, teď se sem začnou lidé stěhovat, řekl ČTK náměstek primátora Aleš Tolar (STAN), který je starostou Malesic, jedné ze dvou nejmenších částí Plzně.

Největším rozvojovým projektem je lokalita Za Parkem, kde se počítá až s 2000 obyvateli. Developer už má vydané územní rozhodnutí. „Byla s nimi uzavřená dohoda, že nezačnou dříve, než bude vodovod, protože hrozilo, že by celá lokalita musela být na dvousetmetrových vrtech,“ řekl Tolar. Příprava stavby mezi Malesicemi a Radčicemi, která čítá v první etapě osm bytových domů a téměř 80 parcel, teď začne. Další rozvojové plochy jsou směrem na Město Touškov a tři v Dolním Vlkýši.

V Malesicích byly v minulých letech problémy s vysycháním studní, město kvůli tomu muselo dočasně uzavřít školku i kulturní dům. Nové domy musely mít vlastní domovní čistírny odpadních vod. „Domky, které vznikly za posledních 25 let, tak mají v podmínce ke kolaudaci, že se ve chvíli, kdy bude kanalizace, musí připojit,“ řekl Tolar. Primátor Roman Zarzycký (ANO) uvedl, že město vyčlenilo 18 milionů korun na dotace pro zřízení vodovodních a kanalizačních přípojek. Obvod může nařídit, že se lidé musí k nové kanalizaci připojit. Po jejím dokončení navíc skončí příspěvek obvodu na vývozy septiků, které tvoří dvě třetiny nákladů. „Lidem zaplatíme kanalizační přípojku za předpokladu, že si postaví tu vodovodní na vlastní náklady – aby se připojili na obě sítě zároveň,“ řekl Tolar.

Město získá na kanalizaci dotaci 179 milionů Kč z evropského operačního programu Životní prostředí a 69 milionů na vodovod z Národního programu Životní prostředí. Stavba už začala kácením dřevin a vrty v místě budoucí čistírny odpadních vod na břehu Mže, kam povede 4,8 kilometru kanalizačních řadů. Vodárna Plzeň dále vybuduje 5,5 kilometru vodovodů z vodojemu v lokalitě U sv. Josefa, který bude ze železobetonu s objemem 500 metrů krychlových.

První studie vodohospodářské infrastruktury Malesic existovala už před 22 lety, když se obec připojila k Plzni. „Pak se to různě plánovalo a pospávalo, posledních šest let se na tom dělá intenzivněji. Před třemi lety místní sepisovali petici, ale odpovědí bylo, že vypadly daňové příjmy při covidu a že na to město nemá. Ale nikdy na tom nebyla politická shoda s argumentem, že nákladovost neodpovídala počtu obyvatel,“ řekl Tolar. Připustil ale, že tehdy nebyly tak štědré dotační příležitosti jako teď, kdy město dostává polovinu z EU.

Po dokončení sítí bude moct obvod upravit povrchy vozovek a veřejná prostranství hlavně na Malesické návsi. Na akce podle Tolara naváže stavba vodovodu a kanalizace do sousedního Dolního Vlkýše.

„Malesice byly posledním obvodem, který neměl páteřní infrastrukturu ani na svém okraji. Po dokončení stavby bude už poměrně málo lidí v Plzni bez vody a kanalizace. Samozřejmě je velká část občanů, která funguje na studnách, byť mají kanalizaci,“ řekl náměstek primátora Pavel Bosák (Piráti). Vodovod a kanalizace chybí ještě v celé části Výsluní, která se teď rozrůstá a bydlí tam už včetně nenahlášených asi 1500 lidí. Byla to zahrádkářská kolonie a město tam teď infrastrukturu dobudovává.

„Loni jsme zadali přepracování projektu. Původní počítal s jednotnou kanalizací, což je z hlediska retence vody v krajině a ochrany životního prostředí už velice zastaralý koncept a nebylo na ni možné žádat o dotaci,“ řekl Bosák. Teď se zpracovává projekt oddílné kanalizace (odvádí splaškovou vodu do čistírny a srážkovou do toků). „Budeme usilovat o dotace a přiblíží se realizace,“ uvedl. Vodovody nebo kanalizace scházejí v částech Lobez, třeba na Rolnickém náměstí, kde se začnou stavět už letos, a dále také třeba v částech Litic a Lhoty.

ČTK, ilustrační foto Naše voda