Na území zbytkových jam lomu Vršany, Dolu Nástup Tušimice a lomu Bílina by po ukončení těžby mohly vzniknout nové vodní plochy nebo fotovoltaické elektrárny. Předpokládá to analýza ministerstev životního prostředí, zemědělství a průmyslu a obchodu, kterou vzala vláda na vědomí.

Koncepcí správy a následného využívání rekultivovaných území po ukončení těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji se vláda zabývá od roku 2017. Z analýzy vyplývá, že nejvýhodnějším scénářem pro lom Vršany je na ploše centrální výsypky uvažovat o výstavbě fotovoltaické elektrárny. Jde zároveň o největší a investorsky nejatraktivnější plochu s potenciálem pro výstavbu pozemní fotovoltaiky v lokalitě Vršany.

U Dolu Nástup Tušimice a lomu Bílina je využití potenciálu do značné míry závislé na projektech, které na jejich území plánuje realizovat většinový vlastník Severočeské doly (SD). Nejlepším scénářem u Dolu Nástup Tušimice v lokalitě Libouš je podle analýzy vznik jezera s přirozeně udržitelnou hladinou.

Tento projekt po jednání vlády vyzdvihl i ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Z hlediska vodohospodářského je to území s velkým potenciálem,“ řekl. Podle něj by vytvoření jezera umožnilo lépe chránit území na toku Ohře pod přehradou Nechranice před povodněmi, zároveň by umožnilo lépe regulovat tok řeky v době sucha. Výborný také upozornil na relativně malé náklady na vytvoření jezera ve srovnání s připravovanými stavbami jiných přehrad v Česku.

V lomu Bílina je podle analýzy nejvýhodnějším scénářem neprůtočné jezero s přirozeně udržitelnou hladinou. Scénář stejně jako u Dolu Nástup Tušimice nebrání využití energetického a ekonomického potenciálu mimo plochu jezera. Vytvoření a udržení hladiny průtočného jezera by bylo v této lokalitě ekonomicky z dlouhodobého hlediska nákladné, dodává analýza.

ČTK, ilustrační foto (jezero Milada) Naše voda – Nina Havlová